Znamení:
Býk
Životní motto:
Vždycky je třeba obětovat něco, co chceš, kvůli něčemu, co chceš víc.
Co dělám v rozhlase:
V rozhlase pracuji jako externista. Snažím se posluchačům přiblížit něco málo z pokladů tradiční lidové kuchyně v Pojizeří a Podještědí, takové návody a recepty na kulinářské skvosty, které uměly naše babičky a prabáby vykouzlit z velmi jednoduchých surovin, dochucených kořením a bylinkami ze zahrádky.
Současně a před rozhlasem:
S libereckou redakcí Českého rozhlasu spolupracuji od roku 2016. Mým hlavním povoláním byla práce v Muzeu Českého ráje v Turnově, kde jsem pracovala jako ředitelka a etnolog. (Pozn. red.: do roku 2020, poté zůstala paní Jakouběová v muzeu jako zástupce ředitele a vedoucí oddělení, kurátorka sbírkových fondů etnologie a uměleckého řemesla.)
Vystudovala jsem dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuji se problematice lidové kultury Pojizeří, zejména studiu lidové architektury, obřadů a obyčejů. S touto tematikou připravuji scénáře pro výstavy a expozice, občas se mi podaří napsat a vydat knihu.
Co mě baví:
Volný čas, kterého mám čím dál méně, trávím se svou rodinou, zahradničením a putováním po zajímavých místech.
Všechny články
-
Dušené lanýže podle kuchařské knihy Hanny Dumkové z roku 1885
Dalším z receptů našich babiček budou dušené lanýže. K urychlení jejich přípravy se používal tlakový Papinův hrnec.
-
Babiččina ledová káva
Do některých věcí bychom asi neřekli, že se používaly již v dobách našich babiček. Jednou z nich je sifonová láhev, vynález už téměř 200 let starý.
-
Bramborová paštika podle receptu z roku 1910
Zatímco současné elektrické mlýnky toho většinou moc nevydrží, poctivé železné mlýnky přežily od dob našich babiček. Ty s jejich pomocí připravovaly i bramborovou paštiku.
-
Babiččina svatební poliuka
V receptech našich babiček se dozvíme, jak se vařila svatební polévka a Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření vysvětlí, proč byl masopust vhodný pro konání svateb.
-
Bandory na paprice
Kdo na Hromnice pracuje, toho hrom zabije, říkalo se v dobách našich babiček. Oběd ale připravit potřeba je, třeba bandory na paprice.
-
Plochánky z Podkrkonoší
Až do popeleční středy se v dobách našich babiček mohlo hodovat. Ale protože v únoru se zásoby ve spíži již tenčily, nemohlo se hodovat každý den.
-
Vepřové žebírko v rendlíku podle receptu z roku 1864
V dobách našich babiček byly hospodyně odkázané hlavně samy na sebe. Doma si připravovaly třeba i kořenící směsi, dokonce i tekuté.
-
Dušené hovězí maso podle Malé pražské kuchařky Julie Svobodové z roku 1898
I když se nám to nezdá, už na sklonku 19. století se k vaření poměrně běžně používaly cizokrajné suroviny. Mimo jiné i zázvor.
-
Vepřové maso na divoko podle knihy Kuchařská škola od Marie Svobodové z roku 1864
Bůh stvořil jídlo, ďábel koření, říkávalo se v dobách našich babiček. Na venkově se používalo místní bejlí, ale ve městech i cizokrajné koření.
-
Vepřové na mandlích a zázvoru
Dalším z receptů z počátku 20. století je vepřové na mandlích a zázvoru. A dozvíme se také, že mandloně se u nás vysazovaly už za Marie Terezie.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 80
- 81
- 82
- 83
- 84
- …
- následující ›
- poslední »