Miroslav Holubec

I o volebním víkendu je v Libereckém kraji spousta možností, jak strávit volný čas. Nabízíme několik tipů.

Není to tak dávno, co jsme v Krimipříbězích představili dva policisty, kteří, místo aby pasivně přihlíželi řidičce v nesnázích, problém vyřešili. A jsou tu další.

Různé dopravní prostředky vyžadují po řidičích různé stupně dovednosti.

Když mluvíme o zlodějíčcích, kapsářích, nebo takzvaných čorkařích, většinou se používá termín pachatelé drobných krádeží. I drobné krádeže lze ale páchat ve velkém.

Jak často je člověk svědkem pravé policejní honičky? Na vlastní kůži asi málokdo. My takovou honičku zprostředkujeme v Krimipříběhu.

Známé pořekadlo praví: nesuď knihu podle obalu. Týká se v přeneseném smyslu lidí a v podstatě varuje před stereotypy a předsudky.

Odjakživa platí, že lidé jsou si rovni, jen někteří jsou si rovnější. To je jev, který se objevuje napříč geopolitickým spektrem. Platilo to kdysi, setkáváme se s tím dnes.

Rčení „Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř“ je asi jedno z nejpravdivějších. Pokud ležíte v nemocnici s přelámanými kostmi, asi vás takové řeči příliš nepovzbudí.

Nejen velkými případy jsou živy Krimipříběhy. Miroslav Holubec vybíral ze zápisů jabloneckých a českolipských strážníků.

Žádný učený z nebe nespadl. A proto existují školy. Pokud souhlasíte, že povolání učitele je čím dál složitější, leckdy i nebezpečnější, v autoškole to platí dvojnásob.