Vladimíra Jakouběová

I když je Velký pátek dnem přísného půstu, stejně do kuchyní našich babiček nahlédneme. Připravíme se na Boží hod velikonoční, kdy se podávalo zadělávané kůzle.

Na Zelený čtvrtek naše babičky vařily se zelenými bylinkami. Například s medvědím česnekem.

V receptech našich babiček jsme se dosud věnovali různým pokrmům i oléčovadlům. Tentokrát výjimečně nebudeme vařit, ale uklízet.

Už v dobách našich babiček se v kuchyních objevoval dnes běžný špenát. Na přelomu 19. a 20. století to bylo ale jen ve městech, kde špenátem plnily třeba koblížky. 

V receptech našich babiček se vydáme do města, abychom zjistili, jaké postní pokrmy se vařily tam. Tentokrát to bude svítek s úhelkami, tedy žampiony, a parmazánem.

Pokud přemýšlíte nad nedělním obědem, tak pro vás v receptech našich babiček budeme mít jeden tip, co se vařilo na Květnou neděli: Kuře s nadívajnou ze zelí.

Semena hrachu se v dobách nouze používala k pečení chleba, nebo jako náhražka kávy. Asi proto nebývall hrách u strávníků našich babiček moc oblíbený. 

Hřepa prdlavka, tak se v dobách našich babiček říkalo v Pojizeří ředkvi, alespoň podle zápisků sedláka Dlaska. Z této plodiny a ředkviček připravíme vomastu.

V receptech našich babiček si připomeneme význam jarních bylinek a jednu z nich, plicník, přidáme do vína.

V dobách našich babiček se říkalo, že na každou nemoc vyrostla bylina. Jednou z těch, na které nedaly dopustit, byla pampeliška. A z té si připravíme tinkturu.