Vladimíra Jakouběová
Znamení:
Býk
Životní motto:
Vždycky je třeba obětovat něco, co chceš, kvůli něčemu, co chceš víc.
Co dělám v rozhlase:
V rozhlase pracuji jako externista. Snažím se posluchačům přiblížit něco málo z pokladů tradiční lidové kuchyně v Pojizeří a Podještědí, takové návody a recepty na kulinářské skvosty, které uměly naše babičky a prabáby vykouzlit z velmi jednoduchých surovin, dochucených kořením a bylinkami ze zahrádky.
Současně a před rozhlasem:
S libereckou redakcí Českého rozhlasu spolupracuji od roku 2016. Mým hlavním povoláním byla práce v Muzeu Českého ráje v Turnově, kde jsem pracovala jako ředitelka a etnolog. (Pozn. red.: do roku 2020, poté zůstala paní Jakouběová v muzeu jako zástupce ředitele a vedoucí oddělení, kurátorka sbírkových fondů etnologie a uměleckého řemesla.)
Vystudovala jsem dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuji se problematice lidové kultury Pojizeří, zejména studiu lidové architektury, obřadů a obyčejů. S touto tematikou připravuji scénáře pro výstavy a expozice, občas se mi podaří napsat a vydat knihu.
Co mě baví:
Volný čas, kterého mám čím dál méně, trávím se svou rodinou, zahradničením a putováním po zajímavých místech.
Všechny články
-
Pendrek pouťový
Svátek sv. Jana Nepomuckého byl den, kdy se nejen v našem kraji konaly vyhlášené poutě. Na nich se dalo ledacos ochutnat. Třeba pendrek.
-
Srnčí nebo jelení kýta se smetanovou omáčkou podle Úsporné kuchařky Anuše Kejřové
Anuše Kejřová byla propagátorka úsporné kuchyně. A co hospodyním radila? Základem mělo být vařit s rozmyslem, tedy tak, aby žádné jídlo nepřišlo nazmar...
-
Hluchavkové mléko proti kašli
Květen byl a stále je velmi vhodným časem pro lidové léčitelství. Je spojený nejen se sběrem bylinek, které mají sílu, ale taky s řadou léčebných nebo magických praktik.
-
Pálené víno podle babiček z podhůří Jizerských hor
V dobách našich babiček patřili ledoví muži, kteří spalují mrazem ovoce i růži, mezi hospodáři k proklínaným svatým. A tak přidáme recept na něco na zahřátí.
-
Zadělávané telecí s chmelíčkem a smrži podle receptu Hany Hansgirgové z roku 1864
Dozvíme se něco o chmelíčku, šťavnatých výhoncích chmele, které se budou hodit na zadělávané telecí.
-
Bažant na víně podle prvorepublikového receptu
Oslava Dne matek byla u nás za první republiky spojena nejen s dárkem, ale také s pohoštěním, v měšťanských rodinách někdy i s posezením v restauraci.
-
Zapečený králík s bramborami
Omezením pro vesnické hospodyně nebyl po válce jen přídělový systém, ale i hospodaření zakládaných družstev. Zpracovávaly tak vše, co bylo k jídlu a jednou za týden i maso.
-
Fazolový guláš s červenou řepou
Ve vyprávění o tom, jak vypadal jídelníček většiny českých rodin po konci 2. světové války, si připomeneme vynalézavost našich babiček, které si uměly poradit i s málem.
-
Bramborové vdolky podle válečné příručky Vaříme z přídělu
Potraviny byly po válce na příděl až do roku 1953. Příručku, jak vařit s omezenými zásobami, sestavil například Jiří Šimek. Vybrali jsme z ní sladký recept.
-
Noky se zemčaty podle Válečné kuchařky Marie Součkové z roku 1940
Ve vyprávění o tom, co naše babičky vařily, nemůžeme opominout konec 2. světové války v Evropě. Bylo to období radosti, i přetrvávající nouze a tak i recepty byly chudé.
