Znamení:
Býk
Životní motto:
Vždycky je třeba obětovat něco, co chceš, kvůli něčemu, co chceš víc.
Co dělám v rozhlase:
V rozhlase pracuji jako externista. Snažím se posluchačům přiblížit něco málo z pokladů tradiční lidové kuchyně v Pojizeří a Podještědí, takové návody a recepty na kulinářské skvosty, které uměly naše babičky a prabáby vykouzlit z velmi jednoduchých surovin, dochucených kořením a bylinkami ze zahrádky.
Současně a před rozhlasem:
S libereckou redakcí Českého rozhlasu spolupracuji od roku 2016. Mým hlavním povoláním byla práce v Muzeu Českého ráje v Turnově, kde jsem pracovala jako ředitelka a etnolog. (Pozn. red.: do roku 2020, poté zůstala paní Jakouběová v muzeu jako zástupce ředitele a vedoucí oddělení, kurátorka sbírkových fondů etnologie a uměleckého řemesla.)
Vystudovala jsem dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuji se problematice lidové kultury Pojizeří, zejména studiu lidové architektury, obřadů a obyčejů. S touto tematikou připravuji scénáře pro výstavy a expozice, občas se mi podaří napsat a vydat knihu.
Co mě baví:
Volný čas, kterého mám čím dál méně, trávím se svou rodinou, zahradničením a putováním po zajímavých místech.
Všechny články
-
Kolednice na Hromnice a na svatého Blažeje
Řada svátků, na které se pozapomnělo, byla dříve spojena s koledou. A koledovalo se třeba i na Hromnice a svatého Blažeje, jejichž svátky připadají na začátek února.
-
Sekaná z Podještědí
V dobách našich babiček byla sekaná svátečním pokrmem. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na její přípravu z Podještědí, kde do ní přidávali uzené maso.
-
Nadívaný telecí řízek podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Povídání o kuchyních našich babiček je věnované řízkům, které se tehdy připravovaly hlavně ve městech. Jak nadívaný telecí řízek dělala Magdalena Dobromila Rettigová?
-
Polévka zavařená podle knihy Česká hospodyně z roku 1902
Hovězího vývaru nikdy není dost, říkávaly naše babičky a tak nám Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží, jak se takový vývar vařil na počátku minulého století.
-
Babiččiny nadívané roštěnky
S recepty našich babiček zavítáme do městské kuchyně, kde se častěji než na vesnici vařilo z hovězího masa. Třeba nadívané roštěnky.
-
Babiččiny makové žemle
Součástí venkovských stavení v dobách našich babiček byla pec. A tak v kuchyni nemohla chybět lopata, kterou se sázelo do pece. Třeba makové žemle.
-
Babiččiny hnětýnky
K povídání o vybavení kuchyní našich babiček, tentokrát o válech a válečcích, Vladimíra Jakouběova a Jaroslav Hoření přidají recept na přípravu hnětýnek.
-
Babiččin makovec
V kuchyni našich babiček mělo své stálé místo trdlo. Co to je, vysvětlí Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření a přidají recept na makovec.
-
Babiččiny koláče se švestkovým povidlím
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření představují co se v kuchyních vařilo a peklo, i jaké náčiní se tehdy používalo. Přidají i recept na koláče se švestkovým povidlím.
-
Mouřenín v nedbalce podle receptu z knihy Domácí cukrářství z roku 1910
Podle názvu bychom tipovali, že se vydáme spíš do ložnice našich babiček než do kuchyně. Ale Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na sladkou dobrotu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »