Vladimíra Jakouběová

V dobách, do kterých se Vladimíra Jakouběová s Jaroslavem Hořením vydávají pro recepty, bylo maso svátečním pokrmem. Takže když už bylo, musela to být dobrota.

Společné pojídání pečeného kohouta je spojené s téměř zapomenutým zvykem stínání kohouta, který se v našem kraji v minulosti praktikoval o Posvícení nebo v období po žních.

Mezi nejslavnostnější jídla v dobách našich babiček patřila pečená husa. A kdy jindy se pustit do její přípravy, než na posvícení?

Než zkusíte další z babiččiných receptů, poslechněte si, co všechno bylo potřeba ve staveních udělat, aby se na stole o posvícení mohla objevit vepřová pečínka.

S Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením se tentokrát vydáme do českorajských Krčkovic. Právě tam má původ recept opravdu poctivou hovězí polévku.

Mezi plody podzimu, které měly v dobách nouze místo v kuchyních našich babiček, patřily i plody dubů. Ze žaludové mouky se pekly třeba placky.

Tentokrát se budeme věnovat duběnkám, parazitickým útvarům na listech dubu, které mívaly své místo v lidovém léčitelství.

Mezi omezené možnosti uchovávání ovoce v dobách našich babiček patřilo sušení. Jak se ovoce sušilo a jak připravit jahelník, ví Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.

Tématem je tentokrát zavařovací hrnec. A Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření k tomu přidají recept na okurkový kompot.

V dobách našich babiček se především na vesnici každá hospodyně musela spoléhat na své zásoby a tak podzim byl časem zavařování. Jak se tehdy zavařovalo?