Nadívané vejce podle kuchařky z roku 1894

Kdy jindy by se hodil recept na zpracování vajec než na Velikonoční podělí. Ještě než Vladimíra Jakouběová prozradí, jak na nadívané vejce, dozvíme se, jak se vajíčka v dobách našich babiček barvila.

V knize Marie Svobodové Kuchařská škola čili důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti z roku 1894, autorka píše:

„O Velikonocích barví se vejce na rozličný způsob, a sice: na zeleno vaří se s hrstí špenátu, na žluto se slupkami z cibule s trochem šafránu, na bledě žluto se slupkami z mandlí. Dají-li se k vejcím vařit kořínky z kopřiv, jsou barvy citrónové, se sušeným listím z černého slézu jsou fialová, vaří-li se s mařinkou jsou hnědá, s troškem košenily (vysušená těla červce nopálového) jsou růžová, dá-li se košenily více, jsou červená. S třískami kampešky (strom kreveň obecná) vařená, jsou modrá, s kořínky třezalky, jsou červená.“

Autorka knihy dále radí: „Několik dní již snesené vejce lépe barvu přijímá než čerstvé, poněvadž starší se již poněkud vypařilo. Uvařené otře se máslem namaštěným plátýnkem, aby se lesklo. Nápisy, ozdoby dělají se na vejcích brkovým pérem, nebo se jen nožem rýsují. Také jsou pěkná vejce, když se pokladou lístky zelené petržele nebo žebříčka, dobře přimáčknou, obloží papírem, povážou a pak vaří v barvě. Na stůl podávají se na míse nebo na talíři, na nějž se dá vrstva tlučené soli, do níž se pak vejce kolmo špičkami vzhůru postaví. Taková vejce se pak podávají jako tzv. příchoutky po polívce, třeba nadívaná:

Vejce na tvrdo rozkroj v půli, žloutky vyndej a utři je s kouskem másla, dej k tomu ostrouhanou, ve smetaně máčenou vymačkanou žemličku, zelenou petružel, trochu citronové kůry, trochu květu, osol to a dobře utři, pak tím vejce naděj a narovnej je na máslem vymazanou mísu; co od nádivky zbyde, dej k nim, polej je trochu smetanou, na každé vajíčko dej kouštínek másla, a nech to v troubě trochu upect, hlediž ale k tomu, aby se to nevysušilo, sice by to bylo tuze mastné."

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.