Jak naše babičky o Sazometné středě uklízely kuchyň
Kuchařské knihy z konce 19. století neobsahují jen rady potřebné k vaření, ale také k péči o domácnost. Na Sazometnou středu se nevařilo, ale uklízelo. Rady jak si poradit se špinavým nádobím vyhledala Vladimíra Jakouběová a natočil Jaroslav Hoření.
„Železné nádobí vymyje se uvnitř dřevěným popelem, aneb černým mýdlem, neb otrubami pomocí klůcku, zevně odrhne se pískem a věchtovím, potom se čistě oplákne, vytře a poklopí.
Měděné nádobí cídí se hrachovou, aneb čočkovou vodou a drobným pískem, pak se oplákne a pilinami, neb na teplém místě se osuší. Též drhne se buď výpalkami, aneb syrovátkou, neb octem a moukou. Než se takové nádobí zevně vycídí, musí se pokaždé cín uvnitř dříve přesličkou a louhem dobře vydrhnouti, opláknouti a osušiti.
Bílý plech a cín drhne se přesličkou, vřelým louhem a drobným pískem, pak se čisté oplákne a na vlažném místě se osuší.
Skleněné nádobí cídí se soukenným klůckem a měkkou čistou vodou.
Zamaštěné nádobí omyje se trochem sodové vody, aneb rozstrouhanou křídou, rozředěnou trochem vody, potom se nádobí v čisté vodě dobře oplákne a poklopí.
Nádobí dřevěné se drhne pískem, až zbělí; poněvadž tím se stane drsné, béře se teplý louh, mýdlo a kartáč, mastné skvrny se polejou horkým louhem, aby se tuk rozpustil."
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
