Telecí kejtička podle receptu z kuchařské knihy Magdaleny Dobromily Rettigové z roku 1868

I když to může znít překvapivě, už na přelomu 19. a 20. století se v kuchyních našich babiček celkem běžně používalo exotické ovoce. Třeba pomeranče, o kterých budou hovořit Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření. A přidají recept na telecí kejtičku.

Recept uvádíme v původním znění, jak je zaznamenaný v dobové kuchařce:

Vezmi půl telecí kejty, ořež z ní všecky kůžičky, pak ji sklepej, omej, nasol a prošpikuj. Vymaž kuthánek máslem, vlož do něho kejtu, dej k ní ty odřezky a kůžičky od kejty i od slaniny, pak rozkrájenou cibuli, dobře to přikrej a nech to dusit, až je to hezky hnědé. Můžeš to trochu podlít hovězí polévkou.

Když je maso měkké, dej ho na jiný kuthan, do šťávy nalej půl žejdlíka vína a půl žejdlíka hovězí polívky, zapraž to hnědou jíškou a do hněda upraženým cukrem, pak to proceď na maso, dej k tomu ještě kousek bílého cukru a z 1 pomeranče drobně rozkrájenou kůru a nech to ještě trochu povařit; potom to dej na mísu a oblož to pomerančovými půlměsíčky; také se může do omáčky nacedit trochu pomerančové šťávy.