Staročeské marcipánky
V povídání o kuchyních našich babiček Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nahlédnou do přípravy staročeských marcipánků a také života perníkářů.
Recept uvádíme v původní podobě, jak ho zaznamenala dobová kuchařka:
1 kg medu svaříme s 1 dcl vody za stálého sbírání pěny. Přidáme jemně natlučené koření /kardamon, badyán, skořice, zázvor, hřebíček, anýz, koriandr, muškátový květ, pepř/. Necháme vychladnout.
Do medu s kořením vmícháme hladkou mouku tak, aby vznikla velmi hustá kaše. Necháme uležet nejméně 14 dní. Směs vydrží až dva roky, ale musí se chránit před vysycháním.
Potom na pomoučněném vále vpravíme další hladkou mouku tak, aby těsto bylo značně tuhé a nelepilo se na ruce – těsto důkladně propracujeme. Vyválíme plát na sílu tužky, vykrojíme příslušný kus a vmáčkneme do olejem vytřené formy. Těsto vmáčkneme palcem do formy, vyklopíme, odkrojíme přesahující těsto. Plech namažeme včelím voskem a připravené figurky dáme péci do slabě vyhřáté trouby.
Když okraje a vršky začnou „žemlovatět“ (zlátnout), perníkové figury potřeme rozvařeným sladem. Nátěr se provádí dvakrát až třikrát. Pečeme velmi zvolna, asi ¾ hodiny.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
