Placky z kynutého bramborového těsta
Zatímco v dobách našich babiček ve městě znali moučníky z mnoha druhů těst, na venkově se peklo zpravidla jen z těsta kynutého. I to ale mělo mnoho podob.
- 2 dcl vlažného mléka
- lžíce hladké mouky
- 1 lžička cukru
- 4 dkg droždí
- 1 kg brambor
- 2 vejce
- 10 dkg sádla
- mouka dle potřeby
- povidla nebo utřený mák s cukrem a skořicí
Z trochy vlažného mléka, mouky, lžičky cukru a droždí připravíme kvásek a počkáme, až vzejde. Kilo vychladlých, ve slupce uvařených, oloupaných brambor nastrouháme. Přidáme k nim kvásek, dvě vejce, deset deka vepřového sádla a tolik polohrubé mouky, aby vzniklo polotuhé těsto, které necháme vykynout. Potom z těsta ukrajujeme kousky, které vytvarujeme do kuliček a z nich vyválíme a ručně vytaháme placky o průměru dvacet centimetrů. Pak je osmažíme na rozpáleném sádle v pánvi, nebo upečeme nasucho na horké plotně kamen.
Ještě teplé je namažeme, švestkovými povidly nebo je posypeme mletým mákem smíchaným s moučkovým cukrem.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.