Jaroslav Hoření

Dozvíme se něco o chmelíčku, šťavnatých výhoncích chmele, které se budou hodit na zadělávané telecí.

Oslava Dne matek byla u nás za první republiky spojena nejen s dárkem, ale také s pohoštěním, v měšťanských rodinách někdy i s posezením v restauraci.

Omezením pro vesnické hospodyně nebyl po válce jen přídělový systém, ale i hospodaření zakládaných družstev. Zpracovávaly tak vše, co bylo k jídlu a jednou za týden i maso.

Jak zasáhla druhá světová válka do života obyvatel Turnova, které bylo prvním českým městem vysídlenců z Němci zabraného území a jak probíhalo jeho osvobození?

Ve vyprávění o tom, jak vypadal jídelníček většiny českých rodin po konci 2. světové války, si připomeneme vynalézavost našich babiček, které si uměly poradit i s málem.

Potraviny byly po válce na příděl až do roku 1953. Příručku, jak vařit s omezenými zásobami, sestavil například Jiří Šimek. Vybrali jsme z ní sladký recept.

Kovářské řemeslo je většinou spojené s chlapy jako hora. Na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově ho ale studují i dívky. Je kovařina skutečně dřina?

Ve vyprávění o tom, co naše babičky vařily, nemůžeme opominout konec 2. světové války v Evropě. Bylo to období radosti, i přetrvávající nouze a tak i recepty byly chudé.

U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války připravilo semilské muzeum výstavu založenou na příbězích spojených s dobovými předměty ze Semil a okolí.

Projděte se místy kolem řeky Ploučnice, která teče z Ještědského hřebene a je určující vodní silou krajiny. Tajný tip cestovatele Marka Řeháčka na jarní procházky…