Domácí hořčice podle časopisu Česká hospodyně z roku 1917

Asi každý ví, že hořčic je několik druhů. Věděly to i naše babičky a různé druhy si uměly doma samy připravit. Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová nahlédnou do dalšího historického receptu.

Recept uvádíme v původní podobě, jak ho zaznamenala dobová kuchařka:

Jemnou hořčici po domácku můžeme si připraviti takto: Svařeným octem estragonovým (tři čtvrtiny litru) polejeme dvě cibule drobně usekané se stroužkem česneku a dvěma bobkovými listy. Po několika hodinách ocet scedíme, povaříme a rozmícháme s umletou bílou a černou hořčicí (po 70 g), 20 dkg cukru a 8 g tlučené skořice. Míchá se tím tak dlouho, až kaše dostatečně zhoustne, načež se v uzavřených nádobách uschová a teprve po 3—4 nedělích upotřebuje.

Nebo rozmícháme 25 dkg mleté bílé a 12,5 dkg černé hořčice s 25 dkg cukru, 5 g tlučeného hřebíčku, 7 g tlučené skořice s vinným octem. Kašičku necháme státi asi dva dny na teplých kamnech a pak ji uschováme.

Velmi dobrá je také směs 35 dkg bílé a 12 dkg černé hořčice, která se rozdělá s vařící vodou a nechá bobtnati. Za 1—2 dny se pak rozdělá s vychlazeným nálevem z vinného octa, který svaříme se 3 dkg soli a 20 dkg kandysu. K tomu se přidá po 1 gramu tlučeného květu a zázvoru a po 2 gramech tlučeného nového koření, hřebíčku a skořice.

Ve Francii používají k rozdělání hořčičné kaše místo vody přímo kořeněného octa, jenž se k tomu cíli sváří (litr) s 15 g skořice v kusech, s 8 g nového koření, 9 g hřebíčku, rozkrájenou cibulí a česnekem. K tomu přidá se trocha dymiánu, estragonu, bobkových listí a majoránu a 25 dkg cukru. Ocet se pak scedí a hořčičná kaše s ním rozdělaná se provaří.