Císařský čaj podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Zatím co pro nás je čaj běžným nápojem, v 19. století bylo jeho podávání obřadem. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží, co o císařském čaji píše Rettigová.

Recept uvádíme v původním znění, jak je zaznamenán v dobové kuchařce:

Půl lotu císařského čaje stačí na dva žejdlíky vařící vody. Čaj se dá do zřízené k tomu konvice čili samovaru, poleje se lžicí vařící vody a přikreje se; za chvíli se na něj naleje ostatní vařící voda, dobře se přikreje a nechá se stát na teplém místě, aby se spařil. Podotýkám spařil ne vařil. Potom se procedí a nalévá se hostům jako káva do šálků nebo do čajových sklenic.

K čaji dá se na tabuli v konvičkách pěna ze syrové smetany udělaná, pak dobrý rum a cukr, aby si každý host dle libosti mohl posloužiti. Mimo to dají se na stůl ještě rozličné jiné věci, jako šunka, uzený jazyk, žemličkové řízky se sardelovým máslem, studená telecí pečeně, vejce na tvrdo uvařené, tyčky kmínem sypané, rohlíčky, suchárky, zázvorky či anýzový chlebíček. Že se každé maso na tenké řízky nakrájet a na talíře úhledně urovnat musí, doufám není potřeba zvlášť podotýkat.

Také se musejí zvláštní malé talířky, ubrousky, vidličky a nožejčky pro každého hosta uchystat.