Bandorové kopečky podle ručně psaného receptáře z konce 19. století

Jaro se už nějaký ten den hlásí o slovo a zahrádky se zelenají. Nejen tam chodily naše babičky na bejlí, kterým ochutily postní pokrmy. S dalším receptem, tentokrát na bandorové kopečky, se hlásí Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.

Recept uvádíme v původním znění, jak je zaznamenán v dobovém receptáři:

Kilo očištěných brambor se rozstrouhá a dá do plátěného sáčku, aby voda z nich úplně vykapala. Pak se dají brambory na mísu a polejí čtvrtlitrem dobré kyselé smetany, připojí se ten škrob, co je na dně hrnku z odkapané bramborové vody, pak ještě dvě lžíce bramborové moučky (usušený škrob z brambor) a čtyři vrchovaté lžíce mouky krupičné a vrchovatá lžička soli a jedna na malinké kousíčky nakrájená osmažená žemlička a troška nakrájených čerstvých zelinek. Vše se dobře promíchá.

Na kastrol neb pekáč se dá kousek sádla, a když je rozpálené, dělají se lžící pěkné hromádky a opečou se po obou stranách dočervena. Hned teplé se dají na stůl, v zimě se k nim podá kyselé zelí, v létě salát z mrkve.

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.