Telecí řízky s podpoušťkou podle kuchařské brožurky Strýce Bobyho

V našem povídání o kuchyni našich babiček se budeme věnovat tzv. náhražkám, které se v kuchařských knihách začaly na přelomu 19. s 20. století objevovat v receptech na přípravu pokrmů. Některé náhražky hospodyně používaly v dobách nedostatku, některé náhražky, nazývalo se tak všechno, co bylo vyrobeno „uměle“, měly hospodyním vaření usnadnit.

Používaly se zejména ve městě, hospodyňky na vesnici se až do druhé války snažily těmto tzv. novotám vyhnout. Považovaly je za nezdravé, a taky pro ně byly zbytečně drahé. Pořád se držely pravidla, že nic lepšího než domácí máslo, mléko, tvaroh, sádlo není.

Ostatně i některé autorky kuchařských knih hospodyňkám radily, aby používaly suroviny domácí, a vyhýbaly se například umělým rostlinným tukům. S těmi se na přelomu 19. a 20. století tzv. roztrhl pytel. Reklamy na různá polévková koření nebo na Margarín, Visan, Ceres či Vittelo uváděly všechny časopisy pro paní a dívky, i kuchařské knihy, které byly v této době vydávány.

Tento recept je z drobné kuchařské brožurky, která vyšla pod názvem Kuchařské recepty, v nichž se používá delikatesního margarinu Vittello. Jako autor je v ní uveden Strýc Boby:

Kousek delikatesního Vitella se utře s několika lžícemi mouky, pak se přilije hovězí polévka a svaří se za stálého míchání s troškou muškátového květu. Do této omáčky se vloží malé rozklepané nasolené a slaninou prostrkané řízky a nechají se do měkka dusiti.
Než se řízky předkládají, rozvrtí se v hrnečku kousek delikatesního Vitella, 3 žloutky, trochu smetany, šťáva a kůra z 1 citronu a svaří se za stálého míchání s omáčkou z řízků. Řízky se pak složí na mísu, polijí touto podpoušťkou a nesou se na stůl.