Staročeské marcipánky

V povídání o kuchyních našich babiček Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nahlédnou do přípravy staročeských marcipánků a také života perníkářů.

Recept uvádíme v původní podobě, jak ho zaznamenala dobová kuchařka:

1 kg medu svaříme s 1 dcl vody za stálého sbírání pěny. Přidáme jemně natlučené koření /kardamon, badyán, skořice, zázvor, hřebíček, anýz, koriandr, muškátový květ, pepř/. Necháme vychladnout.

Do medu s kořením vmícháme hladkou mouku tak, aby vznikla velmi hustá kaše. Necháme uležet nejméně 14 dní. Směs vydrží až dva roky, ale musí se chránit před vysycháním.

Potom na pomoučněném vále vpravíme další hladkou mouku tak, aby těsto bylo značně tuhé a nelepilo se na ruce – těsto důkladně propracujeme. Vyválíme plát na sílu tužky, vykrojíme příslušný kus a vmáčkneme do olejem vytřené formy. Těsto vmáčkneme palcem do formy, vyklopíme, odkrojíme přesahující těsto. Plech namažeme včelím voskem a připravené figurky dáme péci do slabě vyhřáté trouby.

Když okraje a vršky začnou „žemlovatět“ (zlátnout), perníkové figury potřeme rozvařeným sladem. Nátěr se provádí dvakrát až třikrát. Pečeme velmi zvolna, asi ¾ hodiny.