Jaroslav Hoření

Státní hrad a zámek Frýdlant tvoří dva samostatné v různých dobách stavěné objekty. Středověký hrad a renesanční zámek. Vedle něj ale stojí ještě jedna budova. Žlutý zámek.

V bývalé tělocvičně v zámeckém parku v Doksech můžete navštívit neobvyklou výstavu. Z písku jsou tam vytvořeny obří sochy nebo zmenšeniny budov spjatých s Máchovým krajem.

Do kuchyňského umění našich babiček patřilo nejen vaření, ale také domácí výroby různých nápojů. Jedním z těch méně známých je hruškové víno.

Dáte si huspeninu, nebo sulc? S takovou otázkou se u nás v kraji můžete u šprýmařů setkat. Znalci zabijačkových dobrot vědí, že je to to samé. Jak sulc připravit?

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření zalistují v dobovém časopise Česká hospodyně z roku 1903 a přiblíží, jak hospodyně připravovaly pečenou skopovou kýtu.

V podzimních kuchyních našich babiček nesměly chybět houby. I když jak se dozvíme od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního, středověk viděl v houbách dílo ďábla.

Září bylo v dobách našich babiček měsícem hojnosti. Sice bylo ještě spousta práce, ale také se sklízely plody celoroční dřiny. Na polích, v zahrádkách a třeba i v chlívku. 

Základem této dobroty z dob našich babiček je krůtí maso. Čeká nás recept na krůtí kýtu s jabčaty. 

Černá omáčka ze švestkových povidel se hodí hlavně k masu, třeba králičímu. Připravte si ji tak, jak ji dělávala babička paní Vladimíry Jakouběové. 

Především na venkově se v dobách našich babiček žilo skromně, ale i masité dobroty měly místo na stole. Třeba zapékanec z kedluben a uzeného masa.