Jaroslav Hoření

Recepty našich babiček nás tentokrát zavedou do městských kuchyní 19. století. Už tehdy se k nám dovážely melouny a dělaly se z nich také kompoty.

Vedoucí turnovského fotoklubu Safír a též Sdružení fotografů Euroregionu Nisa Břetislav Jansa tentokrát vystavuje své fotoobrazy na bavlněném plátně v Turnově.

Když se řekne babí léto, každý ví, o jakém období se hovoří. Povíme si, kde se vzalo toto pojmenování a jeden ze symbolů podzimu, šípky, využijeme na rosolku ze šípků.

V Miniarboretu u Holubů objevíte nejeden unikát. Třeba Thuja occidentalis malonyana Holub. Anebo nejmenší plazivý jalovec na světě. A spoustu čarověníků různých tvarů.

Státní hrad a zámek Frýdlant tvoří dva samostatné v různých dobách stavěné objekty. Středověký hrad a renesanční zámek. Vedle něj ale stojí ještě jedna budova. Žlutý zámek.

V bývalé tělocvičně v zámeckém parku v Doksech můžete navštívit neobvyklou výstavu. Z písku jsou tam vytvořeny obří sochy nebo zmenšeniny budov spjatých s Máchovým krajem.

Do kuchyňského umění našich babiček patřilo nejen vaření, ale také domácí výroby různých nápojů. Jedním z těch méně známých je hruškové víno.

Dáte si huspeninu, nebo sulc? S takovou otázkou se u nás v kraji můžete u šprýmařů setkat. Znalci zabijačkových dobrot vědí, že je to to samé. Jak sulc připravit?

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření zalistují v dobovém časopise Česká hospodyně z roku 1903 a přiblíží, jak hospodyně připravovaly pečenou skopovou kýtu.

V podzimních kuchyních našich babiček nesměly chybět houby. I když jak se dozvíme od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního, středověk viděl v houbách dílo ďábla.