85 let od Mnichovské dohody. Kdo v Sudetech pomáhal rozbít republiku
30. září 2023 jsme si připomněli 85. výročí od podpisu Mnichovské dohody, která znamenala odtržení českého pohraničí a rozbití Československa. Co podpisu předcházelo a co přišlo bezprostředně po něm? A proč se k nacistům v Sudetech zpočátku hlásili i Židé? Odpovědi hledá Seriál týdne.
Čtěte také
V noci na 30. září 1938 podepsali zástupci čtyř mocností, Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, takzvanou Mnichovskou dohodu o tom, že 10. října téhož roku musí Československo postoupit své pohraniční území, takzvané Sudety, německé říši.
Za Mnichovskou dohodou nestály jen mocenské nároky Adolfa Hitlera, ale i postupná radikalizace německého obyvatelstva v pohraničí. V připojení k Německu viděli mnozí lepší budoucnost.
Důležitou roli v rozpadu Československa sehrál Konrád Henlein. Angažovaný učitel tělocviku a zakladatel Sudetoněmecké strany se narodil ve Vratislavicích nad Nisou. Vliv celé jeho rodiny v regionu připomíná historik Ivan Rous.
Ještě před podpisem Mnichovské dohody operovaly v pohraničí jednotky Freikorps. O koho šlo a co měly na svědomí, vysvětlují Vít Štrupl a Jan Hnělička.
Mnichovská dohoda, rozbití republiky a následné události se nedotkly jen českých obyvatel pohraničí. Do vnitrozemí i za hranice prchali také Židé, kteří se dozvídali o tom, jak krutě s nimi Hitler zachází v Německu či Rakousku. Našly se ale i výjimky, které paradoxně nacistické hnutí podporovaly, jak přibližuje historička Kateřina Portman z Technické univerzity v Liberci.
Bezprostředně po podpisu Mnichovské dohody začala vojenská okupace českého pohraničí. Co to znamenalo pro jeho české i německé obyvatele a co se dělo na severu Čech dál, popisuje historik Ivan Rous.
Související
-
Skončila ve sběru, vzácnou nahrávku s Konradem Henleinem se povedlo zachránit jen náhodou
Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele 3minutovou nahrávku s popiskem „Konrad Henlein, květen 1934“, která předtím skončila ve sběru.
-
Němci chtěli vést pod Ještědem tunel. Badatelé si dlouho mysleli, že jde o legendu
Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby včetně napojení města na dálniční síť. Tomu měl pomoci i tunel pod Ještědem.
-
Otřesné podmínky, hromadné hroby. Jen v Liberci bylo na 110 internačních táborů, odhaluje badatel
Na území Libereckého kraje fungovalo za druhé světové války kolem tří stovek nacistických táborů. Lágry měly podobu měst i podkrovních bytů a byly prakticky všude.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
