Konec 2. světové války na Liberecku
Zatímco celá Evropa i zámořští spojenci v květnu 1945 slavili konec války, obyvatelé Německa, ale i velké části Sudet, důvody k oslavám neměli. Mezi jejich pocity převládala ještě v prvním květnovém týdnu naděje, že válka trvá, ale i strach, co bude po příchodu Rudé armády. Tak tomu bylo i v Liberci, v sídle říšské Sudetské župy.
Čtěte také
Květen není jen čas lásky a poezie, ale i období, ve kterém si připomínáme konec druhé světové války. Na jaře roku 1945 se na západě Čech se objevili Američané, od východu a severu postupovala Rudá armáda. Ve velké části Čech se lidé pouštěli do odvážných diverzních akcí, chystalo se Pražské povstání. Československý rozhlas volal obyvatelstvo na pomoc.
Konec války v Liberci ale nebyl spojený s radostí, harmonikami, americkými žvýkačkami a veselím. 8. května 1945 se město stále ještě hemžilo nacistickými vojáky, kteří před obavou z ruských vojáků prchali na západ Čech, kde se snažili dostat do amerického zajetí. Na město i jeho okolí, například Bedřichov nebo Frýdlant, padaly bomby.
A zatímco sovětské letouny se snažily leteckými pumami likvidovat zátarasy, kterými se německé obyvatelstvo Liberce snažilo zamezit vstupu Rudé armády do města, od Turnova se už k němu blížili Češi. Němci museli kapitulovat.
Obyvatelé Německa, ale i velké části Sudet, neměli k oslavám konce války důvod. Mezi jejich pocity převládala ještě v prvním květnovém týdnu naděje, že válka potrvá, ale také strach, co bude po příchodu Rudé armády. Tak tomu bylo i v Liberci, v sídle říšské Sudetské župy.
Květen 1945 neznamenal jen ukončení samotného válečného konfliktu, ale i svobodu pro vězně koncentračních a pracovních táborů, kterých bylo jen v okrese Liberec a Jablonec nad Nisou na 350.
6. května 2023 uplyne 125 let, co se ve Vratislavicích nad Nisou narodil německému otci a české matce zakladatel Sudetoněmecké strany, ikona nacismu a válečný zločinec Konrád Henlein. Jaká byla jeho skutečná úloha během války? A jakým způsobem v prvních květnových dnech roku 1945 skončil? O tom mluví historik a badatel Ivan Rous ze Severočeského muzea v poslední díle Seriálu týdne, který u příležitosti konce 2. světové války připravila redaktorka Jana Švecová.
Související
-
Archeologové odkryli v Liberci zbytky romského koncentračního tábora
Průzkum v zatáčce Kunratické ulice předchází výstavbě sídla záchranky. Za 2. světové války tam byl koncentrační tábor pro Romy a také lágr pro válečné francouzské zajatce.
-
Otřesné podmínky, hromadné hroby. Jen v Liberci bylo na 110 internačních táborů, odhaluje badatel
Na území Libereckého kraje fungovalo za druhé světové války kolem tří stovek nacistických táborů. Lágry měly podobu měst i podkrovních bytů a byly prakticky všude.
-
Němci chtěli vést pod Ještědem tunel. Badatelé si dlouho mysleli, že jde o legendu
Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby včetně napojení města na dálniční síť. Tomu měl pomoci i tunel pod Ještědem.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
