Němci chtěli vést pod Ještědem tunel. Badatelé si dlouho mysleli, že jde o legendu
Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby včetně napojení města na dálniční síť. V cestě plánům ale stál Ještědsko-kozákovský hřbet, a proto se zrodil plán na silniční tunel pod Ještědem.
Štětín–Liberec–Hradec Králové s poznámkou „ve výstavbě“, Liberec–Vratislav s poznámkou „nutné“ a Cheb–Liberec s poznámkou „podle návrhu s Ještědským tunelem plánované“. To jsou tři části plánu dálničního napojení Liberce z roku 1941. Nejen tento dokument potvrzuje, že dálniční tunel pod Ještědem byl reálnou stavbou. Podrobnosti zjišťoval redaktor Jaroslav Hoření u Ivana Rouse ze Severočeského muzea v Liberci.
„O tunelu jsme si dlouhá léta mysleli, že to to byly legendy, ale těch legend bylo spousta. Potom jsme od toho našli i nějaké dokumenty a dokonce i několik map. A jak se říká, na konci v těch záznamech je správné razítko,“ uvedl badatel Ivan Rous. Podle něj instituce, které o tunelu pod Ještědem tenkrát rozhodovaly, počítaly od roku 1941 s jeho výstavbou. Tunel se ale nikdy nerealizoval, protože byla zastavena stavba celé dálnice.
„Ta dálnice byla vedená západně od Liberce, vlastně po úbočí Ještědského hřbetu. Ona se dostala celkem vysoko, a právě v tom obkroužení Javorníku, řekněme nad Hodkovicemi, by měla veliké problémy, aby se zase dostala z té vysoké nadmořské výšky. Liberecký inženýr Ulrich Huber navrhl prorážku Ještědského hřbetu,“ doplnil ivan Rous.
Ulrich Huber patřil podle Rouse k významným inženýrským kapacitám té doby. „Podílel se na stavbě prvního železničního tunelu. Je to také autor projektu jizerskohorských přehrad, celého libereckého vodovodu a podobné stavby stavěl i v německém Lipsku nebo v Ostravě,“ přiblížil autora nápadu tunelu pod Ještědem liberecký historik.
Vstup tunelu do masivu Ještědského hřbetu měl být někde u Panského lomu. „Máme dokonce teorii o tom, že v Panském lomu je sestřelená průzkumná štola, která měla původně sloužit pro ověření zásob vápence, který se tam těžil. Později ji nejspíš využili i kvůli tomu tunelu. Co nevíme, je, jestli to mělo být přímo v zářezu toho lomu,“ sdělil Ivan Rous. Dá se ale podle něj říct, že dálnice měla vstoupit do masivu hory právě někde u lomu, tunel měl být dlouhý přibližně 1,5 kilometru a u Padouchova měl vyrážet zpod Ještědského hřbetu ven.
Související
-
Liberec jako hlavní město Říšské župy Sudety. Nacistické představy o podobě města
Přestavěné stovky domů, široké bulváry a vysoké bloky budov. Takové plány měli Němci o budoucím hlavním městě Říšské župy Sudety, kterým se Liberec měl stát.
-
Nacisté měli lágry nucených prací i v Liberci a Chrastavě,...
Zapomínanou historii nucených prací na území České republiky za druhé světové války přibližuje výstava s názvem Ztracená paměť v Severočeském muzeu v Liberci. Putov...
-
Prozkoumejte staré průmyslové budovy regionu v knize...
Zaměstnanec Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous vydal novou knihu nazvanou Postindustriál. Ivan Rous je vášnivý obdivovatel průmyslových budov a tak v ní mapuje...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
