Virtuální výlety: Liberec kontra Reichenberg - město očima historiků a architektů

Liebiegovo město: Vzniklo jako „zaměstnanecká kolonie“

Jedna z nejkrásnějších libereckých čtvrtí si dodnes z velké části ponechala svůj osobitý charakter zahradního města s malebnými uličkami. Vyrůstala postupně od poloviny 19. století, největšího rozkvětu však dosáhla v letech 1911–1923 dle návrhu norimberského architekta Jakoba Schmeissnera.

Pozn. redakce: Autorem textu je kurátor Severočeského muzea v Liberci Bc. Luděk Lukuvka.

Název „Zaměstnanecká kolonie Liebiegovo město“ celkem dobře vystihuje záměr majitele textilní továrny Theodora Liebiega. Vyburcován novinovým článkem o nedůstojných podmínkách bydlení svých dělníků zadal vytvoření kolonie perspektivnímu Jakobu Schmeissnerovi.

Byl v tom čirý pragmatismus, ale stal se impulsem zrodu jednoho z nejmalebnějších míst v Liberci. Schmeissner v letech 1910–1916 a 1921–1923 postupně vyprojektoval po vzoru zahradních měst romantizující sídliště. Jeho jádrem je náměstí Pod Branou citlivě zasazené ve svažitém terénu. Patrové domy s malometrážními byty byly určeny především pro vyšší úřednictvo. V přízemí domů na náměstí se nacházely obchody a nechyběl ani hostinec U města Broumova, rodiště zakladatele firmy.

Výrazný počin nezůstal osamocen. S výstavbou Liebiegova města souvisí i budování dalšího sídliště Domovina v roce 1916. Bylo původně určeno především pro válečné vysloužilce z první světové války. Na rozdíl od Liebiegova města však šlo o typizovanou zástavbu venkovského charakteru, dnes je ale zřejmé, že se architektovi podařilo zrealizovat významnou a krásnou část Liberce.

Oba sídlištní celky jsou příkladem citlivého využití složitého terénu Liberce v oblasti individuální zástavby. Schmeissnerův přínos Liberci není dodnes zcela doceněn. Liebiegovo město nebylo uznáno jako památková zóna, a tak některé cenné detaily nebo fasády postupně zanikají.

autor: reČRoL | zdroj: Severočeské muzeum v Liberci
Spustit audio

Související