Virtuální výlety: Liberec kontra Reichenberg - město očima historiků a architektů
Liberecká postmoderna – architekt Pavel Švancer
Liberec je charakteristický pestrou směsí architektonických stylů. K tomu nedávnému patří i architektura předrevolučních let socialistické doby. Architekti SIALu jsou dostatečně známí, ale byli tady i další výrazní solitéři. Jako třeba autor městského bazénu, kulturního domu, vysokoškolských kolejí v Harcově nebo třeba Domu politické výchovy z roku 1987, architekt Pavel Švancer.
Pozn. redakce: Autorem textu je kurátor Severočeského muzea v Liberci Bc. Luděk Lukuvka.
Červená barva – ta byla poznávacím znamením Švancerovy architektury. Je dominantní na budově libereckého bazénu. Ještě nedávno zářila také na nepřehlédnutelné stavbě na třídě 1. máje. Tehdejší Dům politické výchovy oživovaly rudě natřené ocelové nosníky vynášející jinak strohou fasádu z leštěné žuly s masivním horním patrem bez oken. Po roce 1989 už její náplní nebyla ideologie, ale jazyková škola a v přízemí obchody s textilem.
Ve své době působila stavba až šokujícím dojmem. Důvodem byl mix různorodých prvků, typický pro tehdejší postmoderní architekturu. Industriálně působící ocel doplňovala ušlechtilá žula fasády se zapuštěnými okny, střechu završila válcová klenba z oceli a skla. Zajímavými prvky jsou prosklená centrální a boční schodiště dodnes viditelná ze strany Hrazené ulice.
Pavel Švancer měl postmodernu rád a Dům politické výchovy, ačkoliv zatížený dobovou ideologií, patří ke zdařilým dílům této éry. Vlastně patřil. Před několika lety se fasáda z obou uličních stran změnila téměř k nepoznání. Původní ocelové nosníky zmizely, stavbaři budovu zateplili a provedli i další změny. Originální ráz celé stavby je pryč. I to je důvod, proč se věnovat podobným domům postaveným v nedávné minulosti.
Nepochopení určitého typu architektury přináší velké ztráty. Dnes by Švancerův dům patřil k unikátům, jakých není mnoho. Zachování původní podoby nepomohla ani dobová ideologická zátěž celé stavby postavené vedle někdejšího sídla OV KSČ. Ani to by však nemělo být podle kurátora Severočeského muzea Luďka Lukuvky důvodem k nevšímavosti k osudům zajímavé architektury Liberce.
Související
-
Natáčení prohlídek městem jsme plánovali, lockdown to jen urychlil, vysvětluje kurátor muzea
Liberecké Severočeské muzeum přenáší své výstavy na internet. Proč? Zjišťovala redaktorka Lucie Fürstová.
-
Teď žiji na obláčku, většina ohlasů je kladná, pochvaluje si ředitel opraveného libereckého muzea
Severočeské muzeum v Liberci prošlo nákladnou rekonstrukcí a snad brzy se otevře návštěvníkům. Ředitel muzea Jiří Křížek přišel povyprávět nejen o nových expozicích.
-
V Libereckém kraji #kulturaprezije: Umění mezi uměním aneb Melodie klasické hudby v chrámu múz
Pusťe si záznam koncertu vážné hudby z nově zrekonstruovaného Severočeského muzea v Liberci, natočený 7. února 2021.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
