V libereckém archivu pečují o 6 300 běžných metrů archiválií. Nejstarší jsou listiny ze 13. století
V Setkání u mikrofonu jsme se tentokrát vydali do regionální historie. Moderátor Pavel Petr si totiž pozval archiváře Petra Kolína, který ve Státním okresním archivu v Liberci pracuje už téměř 30 let.
„Staráme se o dokumenty, které by měly, nebo mají nějakou historickou hodnotu. Vypovídají o tom, jaký byl region v době jejich vzniku. Je to opravdu velmi zajímavé, protože se můžeme pohybovat napříč staletími a číst i mnoho desítek nebo stovek let staré dokumenty. A pokud se v nich vyznáme, tak skutečně hledat údaje o tom, jak to u nás vypadalo v minulosti,“ shrnul podstatu archivnictví Petr Kolín.
Archiváři podle něj musí znát jazyky, kterými jsou nejčastěji psány staré záznamy, tedy hlavně latinu a němčinu. Studují také dějiny správy, práva a dalších oborů, které potřebují k orientaci historických dokumentech. Pracovní náplní archiváře je pak například inventarizace archiválií pro pozdější historické bádání, nebo získávání nových dokumentů k archivaci.
A jaké dokumenty vlastně liberecký archiv shromažďuje? Například obecní kroniky, dobové noviny, úřední záznamy, ale kromě různých listinných dokumentů třeba i staré pečeti nebo staré fotografie, na kterých jsou zachyceny proměny Liberce.
„Archiválie se měří na běžné metry, potažmo na běžné kilometry. Takže pokud bychom si dali pěkně kartony, knihy a další archivní materiály do dlouhé řady, tak bychom mohli naměřit nějakých 6 kilometrů a 300 metrů archiválií,“ přiblížil Petr Kolín, o kolik archiválií vlastně v libereckém archivu pečují. A kvůli čemu lidé vlastně nejvíc navštěvují archiv?
„V každé době jsou ta témata jiná. V devadesátých letech spousta lidí vyrážela do archivů, aby získala podklady pro restituce a různou nápravu majetkových křivd. To bylo velké procento žadatelů, vyhledávali jsme doklady a podklady pro tyto žádosti. Velké gró tvořili také studenti a zájemci o historii, kteří zpracovávali všemožná atraktivní témata. A pochopitelně, dnes je velmi módním tématem genealogie, takže i zájemci o to, sestavit si rodokmen, se do archivu v určité fázi svého výzkumu vydávají,“ uvedl liberecký archivář.
A co ještě v rozhovoru zaznělo? Například se dozvíte, za jakých podmínek se musí archiválie skladovat, jaké nejstarší archiválie v Liberci spravují, o jaké dokumenty mají v archivu zájem, nebo kdy se můžete do archivu podívat. A protože je Petr Kolín i sportovním moderátorem, tak řeč přišla i na regionální florbal či fotbal.
Související
-
Už hrajeme vnoučatům těch, kteří na nás chodili před třiceti lety, říká frontman kapely Těla
Zdeněk Kupka, herec Šaldova divadla a jeden z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, si tentokrát pozval Luboše Beránka z legendární liberecké kapely Těla.
-
Odmalička mě lákal fotbal a hokej, bez táty bych na lyžích nebyl, přiznává sdruženář Tomáš Portyk
S redaktorem Pavlem Petrem se tentokrát vydáme do běžecké stopy i na skokanský můstek. Jeho hostem byl Tomáš Portyk. Natáčení pořadu bylo veřejné.
-
Jak vzniká design nových aut? A proč je populární retro? Ptali jsme se automobilového designéra
V Setkání u mikrofonu se tentokrát moderátor Petr Kumpfe ptal automobilového designéra Michala Kačmára. Řeč tak byla hlavně o navrhování interiérů a exteriérů nových vozů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.