Samostatné Československo versus Provincie Deutschböhmen. Podzim 1918 na severu Čech
28. října 1918 byl vyhlášen samostatný Československý stát. A zatímco většina lidí v zemi konec Rakousko-Uherska slavila, vzbouření Němci z českého pohraničí v Liberci vyhlásili samostatnou provincii Deutschböhmen. Dramatické události, které po několika měsících ukončil až zásah armády, přibližuje historička z Technické univerzity v Liberci Miloslava Melanová.
V těchto dnech si připomínáme výročí vzniku samostatného československého státu. Zatímco na většině míst Češi a Slováci slavili a odstraňovali symboly Rakousko-Uherska, v českém pohraničí, a hlavně v Liberci, se situace zdramatizovala. Němci, kterých žila na tomto území většina, požadovali vznik samostatné provincie Deutschböhmen.
V seriálu se od historičky z Technické univerzity Liberec Miloslavy Melanové posluchači dozvědí, jak na to reagovala nová československá vláda v Praze, i že Liberec začal mít po vyhlášení provincie Deutschböhmen problémy se zásobováním a docházelo dokonce k rabování a střílení.
Češi, kteří byli v menšině, prosazovali republiku v rámci původních historický hranic, tedy i s pohraničím a situace v Liberci a v dalších městech v pohraničí se zdramatizovala ve chvíli, kdy Němci zřídili oddíly Národní obrany Volkswehr. V provincii Deutschböhmen také vznikla nouzová platidla.
Na Dni přísahy pak Němci za svou provincii manifestovali a poslali telegram vůdcům států Dohody, která vyhrála 1. světovou válku, ve kterém trvali na samostatnosti pohraničních území. Nakonec pohraniční města včetně Liberce musela obsadit československá armáda. Co nakonec rozhodlo, že Liberec a další pohraniční oblasti zůstanou v Československu?
Historička Miloslava Melanová
o dramatických událostech v pohraničí napsala knihu nazvanou Vznik Československa: Deutschböhmen a Liberec 1918 a 1919.
Související
-
Liberec jako hlavní město Říšské župy Sudety. Nacistické představy o podobě města
Přestavěné stovky domů, široké bulváry a vysoké bloky budov. Takové plány měli Němci o budoucím hlavním městě Říšské župy Sudety, kterým se Liberec měl stát.
-
První předseda vlády ČSR Karel Kramář pocházel z Vysokého nad Jizerou. Je tam jeho rodný dům i vila
Vysoké nad Jizerou, jedno z nejvýše položených českých měst, se může pochlubit mimo jiné i rodákem, kterým je Karel Kramář, první předseda vlády Československé republiky.
-
Pocta bývalému starostovi Liberce Karlu Kostkovi: Na radnici bude jeho busta
Narodil se v Mimoni 5. května 1870, zemřel v Praze 23. července 1957 a starostou Liberce byl v letech 1929 – 1938. Jeho podobizna bude odhalena v pondělí 17. srpna.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
