Pocta bývalému starostovi Liberce Karlu Kostkovi: Na radnici bude jeho busta

12. srpen 2020

Narodil se v Mimoni 5. května 1870, zemřel v Praze 23. července 1957 a starostou Liberce byl v letech 1929 – 1938. Jeho podobizna bude odhalena na radnici v pondělí 17. srpna.

Busta Karla Kostky bude umístěna na schodišti ve druhém patře historické budovy liberecké radnice. Karl Kostka byl senátorem a posledním demokratickým německým starostou Liberce, který se snažil za doby první Československé republiky o porozumění mezi Čechy a Němci. Autorkou jeho busty je sochařka Josefína Jonášová, která bude v pondělí 17. srpna přítomna slavnostnímu odhalení. Účast potvrdila i Susanne Keller – Giger, autorka Kostkova životopisu, na jehož základě vlastně nápad s bustou vzešel.

Po vzniku Československa se Karl Kostka podílel spolu s právníkem, pedagogem a politikem Brunem Kafkou, bratrancem Franze Kafky, a právníkem a profesorem na pražské univerzitě Ludwigem Spiegelem na založení Německé demokratické svobodomyslné strany (Deutsche Demokratische Freiheitspartei). Jednalo se o politickou stranu, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny. Za tuto stranu byl Karl Kostka mezi oběma válkami zvolen poslancem  a v roce 1929 se stal senátorem do Národního shromáždění. V témže roce byl zvolen libereckým starostou. Město, které se stalo metropolí německého obyvatelstva v Československu, potřebovalo nutně do svého čela politika podporujícího rozumnou spolupráci Čechů a Němců. A Karl Kostka takový byl. Velmi aktivně se snažil bránit straně Konráda Henleina prosadit se do různých městských institucí. Byl respektován českou stranou a mezi německou inteligencí byl velmi oblíben. V roce 1936 dosáhl úspěchu pozváním prezidenta Edvarda Beneše do Liberce. Hlava státu pak při návštěvě města promluvila na schodech radnice k otázce německé menšiny, na náměstí, které dnes nese jeho jméno.
Za Kostkova starostenského úřadování pokračovalo budování Liberce jako moderního města. Jeho aktivní spolupráce se složkami československého státu mu však vynesla nepřízeň sudetoněmeckých vyznavačů nacismu a obvinění z podpory počešťování Liberce. Ještě před komunálními volbami v červenci 1938 byl nucen odebrat se na zdravotní dovolenou, která neznamenala nic jiného, než nucený odchod z funkce libereckého starosty. Po záboru pohraničí se odstěhoval do Prahy.

Zdroj: TZ Magistrát města Liberce

autor: Lucie Fürstová | zdroj: TZ Statutární město Liberec
Spustit audio

Související