Frýdlant žije jazzem. Na letní dílnu přijelo téměř 300 muzikantů
Na 43. ročník Letní jazzové dílny se do Frýdlantu sjeli muzikanti z Česka i ze zahraničí. Pod vedením zkušených lektorů zdokonalují hru i zpěv a to, co během týdne nacvičí, představí také veřejnosti.
Mezi účastníky jsou teenageři i zkušení muzikanti a řada z nich se do Frýdlantu pravidelně vrací. „Jsem tu už poněkolikáté. Přišel jsem se podívat, jak dílna žije,“ říká saxofonista Martin z Prahy. Další účastníci oceňují nejen možnost zdokonalit se pod vedením zkušených jazzmanů, ale také setkávání s dalšími muzikanty a společné hraní.
Ve Frýdlantu se od 15. do 22. srpna 2026 koná 43. ročník Letní jazzové dílny Karla Velebného. Její historie sahá do roku 1983, kdy Česká jazzová společnost pověřila uspořádáním prvního ročníku Karla Velebného a Aleše Bendu. K tomu, že se akce natrvalo usadila právě ve Frýdlantu, přispěli také místní flétnista a zpěvák Radek Jech a dlouholetý ředitel Hudební školy Vladimír Hrdina.
Letní jazzová dílna má ve Frýdlantu mnohaletou tradici. „Mě těší, že se to nejen udrželo, ale že se to rozvinulo,“ říká jeden z jejích duchovních otců a moderátor Aleš Benda. Letošní ročník je podle něj výjimečný rekordním počtem účastníků.
Dílna ale není určena jen samotným muzikantům. Ve středu se na nádvoří frýdlantského zámku (dle počasí případně v prostorách kina) uskuteční tradiční koncert lektorů, ve čtvrtek se v restauraci Beseda veřejnosti představí frekventanti a chybět nebude ani páteční vystoupení vokalistů za doprovodu Jiřího Stivína v kostele Nalezení svatého Kříže. Bližší informace k programu jsou k dispozici na webových stránkách města.
Jak to vypadá na zkouškách jazzové dílny a co do Frýdlantu její účastníky opakovaně přivádí? Poslechněte si reportáž Jany Švecové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
