Jaroslav Hoření

Třetí českou památkou v Parku miniatur památek Dolního Slezska v polských Kowarech je po zámku Vrchlabí a zámku Jilemnice hrad a zámek Frýdlant.

V našich časech je ryba spojena především s Vánoci, ale v dobách minulých to byl i velikonoční pokrm.

Co znamená malované vajíčko, proč je základním tvarem obřadního pečiva kruh, jak se plete pomlázka, co patří do dobrého perníku a proč se světí kočičky i jídlo? 

1. dubna byla vernisáží za účasti několika set lidí zahájena retrospektivní výstava libereckého grafika, sochaře a řezbáře Václava Plechatého.

Cestou z Turnova na hrady Valdštejn či Hrubá skála v Českém ráji narazíte na pozoruhodnou skalní vyhlídku Hlavatici. Je zajímavou kombinací přírodního a lidského výtvoru.

Mezi nejstarší druhy obřadního pečiva patří mazanec, a protože se pekl na Zelený čtvrtek, nemůže chybět v receptech našich babiček.

Na Mírovém náměstí v Jablonci nad Nisou a také v nedalekém Ekocentru a v Křišťálovém ráji začaly 5. dubna třídenní velikonoční slavnosti. Vypravili jsme se tam.

Začal Pašijový nebo také svatý týden a tak si budeme připomínat pohanské i křesťanské velikonoční tradice. Připravili ho Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Jedním ze symbolů Velikonoc je pomlázka. Přeneseně tak bývá nazývána koleda přinášející výslužku za vyšlehání. Pomlázkou je především spletený svazek proutků. Jak na to?

O Škaredé středě, prvním z 3 dnů přísného půstu, by pokrm neměl vypadat lákavě. Proč, vysvětlí Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření, a přidají recept na bandorové placky.