Camprat, krajová specialita Pojizeří a Vysocka
Brambor byly ve sklepích našich babiček na podzim plné lísky a tomu také odpovídala pestrost jídel z této suroviny. My si dnes uvaříme tzv. camprat, pokrm, který vařily naše babičky v podhůří Jizerských hor.
Od 19. století byly brambory základem bezmasých pokrmů. Připravovaly se pečením v ohni (pečánky), vařené ve slupce, maštěné máslem či sádlem. Zapíjely se mlékem nebo podmáslím. Vařené i syrové byly také hlavní surovinou pro přípravu těst.
Bramborové dobroty? Bandorník, škubánky i frncochaté knedlíky
Mezi tradiční jídla z brambor patřily švestkové knedlíky, bandorník (také frncábník, na Vysocku fofrovanec), škubánky, šťouchané brambory s cibulkou, placky, frncochaté knedlíky. Na brambory vařené ve slupce se osvědčily „flekáče“ a „žampiony“, „popelky“ a rozmarýny“ měly nejlepší chuť a jedly se obvykle jen v neděli a o velkých svátcích. Na hanušky byly nejlepší „bóny“, frncochaté knedlíky se vařily z „červeňáků“ a „růžových“, kucmoch ze žlutých „okurčat“.
Suroviny na camprat:
25 dkg polohrubé mouky
25 dkg hrubé mouky
20 dkg syrových brambor
2 dl mléka
2 vejce
5 dkg kvasnic
5 lžic másla
2 lžíce mletého máku
1 lžíce soli
1 lžíce majoránky
4 stroužky česneku
špetka cukru, sádlo
Postup:
Do vlažného mléka dáme špetku cukru, rozdrobíme kvasnice a necháme v teple vzejít.
Brambory nastrouháme na hrubém struhadle a důkladně z nich vymačkáme tekutinu (vylijeme). Stroužky česneku oloupeme a utřeme se solí. Do nastrouhaných brambor přidáme vejce, sůl, majoránku, mouku, česnek a vzešlý kvásek.
Zaděláme řídké těsto, které necháme asi 20 minut kynout. Nakynuté ho nalijeme na hlubší, tukem vymazaný plech, urovnáme povrch a hustě posypeme mletým mákem.
Vložíme do trouby a pečeme do zrůžovění. Během pečení potíráme povrch rozpuštěným sádlem.
Dobrou chuť vám přeje Vladimíra Jakouběová a Český rozhlas Liberec.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka