65 let od Sputniku a Lajky. Téma pro astronoma Martina Gembece v Setkání u mikrofonu
Významným milníkem naší civilizace bylo vyslání první umělé družice na oběžnou dráhu Země, stejně jako experiment se zvířecím astronautem – fenou Lajkou. Od těchto událostí uplynulo letos na podzim 65 let. Ředitel iQLANDIE Pavel Coufal, který je i jedním z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, si proto pozval astronoma Martina Gembece a populázitora vědy z libereckého Planetária.
„Bylo to něco neuvěřitelného, protože na oběžné dráze se objevil objekt, který byl umělého původu a létal kolem Země. Mohli ho slyšet všichni, kdo měli radiový přijímač a byli schopni přijímat signály na určité frekvenci, takže třeba i radioamatéři,“ přiblížil Martin Gembec, jaký byl z hlediska vědecko-technického pokroku 4. říjen 1957, kdy na oběžnou dráhu vyletěla první uměle vyrobená družice Sputnik.
„Byla to koule veliká 58 centimetrů a uvnitř byla vysílací aparatura a další agregáty, aby to mělo správnou termoregulaci, aby se to nepřehřívalo, a naopak chladilo. Byla to jednoduchá koule s dlouhými prutovými anténami, měly délku 2,4 a 2, 9 metru. Jeho váha byla skoro 84 kilo,“ popsal Martin Gembec první družici, kterou vynesla na oběžnou dráhu z kosmodromu Bajkonur sovětská balistická raketa R 7.
Za vědeckým úspěchem stál podle libereckého astronoma vojenský výzkum, který intenzivně probíhal na obou hlavních stranách takzvané Studené války, tedy jak v USA, tak i v SSSR. A právě v tehdejším Sovětském svazu si připsali prvenství v úspěšném použití takto vyvinutých technologií pro vědecké účely.
Ani ne měsíc po Sputniku, 3. listopadu 1957, pak komunistická velmoc vyslala na oběžnou dráhu také první větší zvíře. Byla jím fena Lajka, která podle Martina Gembece prošla stejným výcvikem, jaký potom absolvovali lidští kosmonauti.
„To znamená centrifugy, odstředivá síla, velké přetížení, změna teploty. Měla za úkol vůbec přežít a ukázat, že se dá žít v kosmu. Měla malinký skafandr, měla takovou válcovitou hermetickou schránku, do které byla uzavřena. Takovou malinkou kosmickou loď o velikosti asi 50 centimetrů, nebylo to nic extrémně velkého, ale pořád se jednalo o největší a nejtěžší objekt, který v té době byl vyslán do vesmíru,“ doplnil Martin Gembec.
A jak mise fenky Lajky probíhala a dopadla? I na to samozřejmě přišla v rozhovoru ředitele iQLANDIE Pavla Coufala s astronomem a popularizátorem kosmonautiky Martinem Gembecem řeč. Dozvíte se třeba také, jaká další zvířata letěla do vesmíru, jak vypadal vývoj raket, kolik smetí je na oběžné dráze Země, kde je hranice vesmíru, i co bude na konci roku na obloze k vidění, a jaké akce chystají liberecké Planetárium i hvězdárna v Turnově.
Související
-
Jak vzniká design nových aut? A proč je populární retro? Ptali jsme se automobilového designéra
V Setkání u mikrofonu se tentokrát moderátor Petr Kumpfe ptal automobilového designéra Michala Kačmára. Řeč tak byla hlavně o navrhování interiérů a exteriérů nových vozů.
-
Do 12 jsem chtěl být vojákem, pak ale zapracovaly geny, vzpomíná Kuchař roku Lukáš Čížek
Další díl pořadu Setkání u mikrofonu natáčel redaktor Pavel Petr ve Vrchlabí, a setkal se s Kuchařem roku 2022, Lukášem Čížkem. Natáčení bylo veřejné, tedy s publikem.
-
První zářijové Setkání u mikrofonu o reformě školství, alternativních směrech i vzdělávání učitelů
Pavel Coufal z liberecké iQLAndie si pozval odborníka na školství, profesora Tomáše Kaspera, vedoucího Katedry pedagogiky a psychologie na TUL.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
