Kolik let trvá, než ze semenáčku vyroste vánoční stromek? Poučil nás o tom lesník Matouš Hruban

Jak se pečuje o les? A jak dlouho trvá, než se vypěstuje vánoční stromek? Nejen to nám přiblížil lesník Matouš Hruban, zástupce ředitele společnosti Městské lesy Česká lípa.

„Naše společnost spravuje majetek města Česká lípa. Je to 640 hektarů. Ten českolipský majetek má čtyři části - Špičák, Šídlov, Sosnová, Dolní Libchava, plus i ostatní rozdrobené části lesů. Dále provozujeme myslivost, prodej a nákup dříví, a hlavně odbornou a výkonnou lesní správu dalším šestnácti majetkům,“ přiblížil Matouš Hruban s tím, že městská společnost spravuje celkem 2200 hektarů lesa.

„Já v lese jako hajný vykonávám, značím a kontroluji veškerou práci, co se v lese děje. Takže sázení stromků, výchovu mladých lesních porostů, probírky a pak následnou těžbu, obnovu starých lesních porostů,“ popsal Hruban profesi hajného.

„Když značím probírku, tak v lese jdu a posuzuju jeho zdravotní stav, kvalitu toho kmene, a pokud nesplňuje, tak ho označím a v rámci probírky ho vytěžíme, aby nepřekážel ostatním stromům a ty mohly růst dál kvalitně a zdravě,“ doplnil.

Co je nejlepší na vánoční stromek

„Myslím si, že to je na každém z nás. Každý má určitě svůj druh oblíbený. Já třeba mám rád klasický smrk ztepilý, který si uříznu v našem lese. To je pro mě to hezké, že je z našeho lesa. Ze smrků třeba další, který pěstujeme u nás na plantáži, je smrk pichlavý, je znám jako smrk stříbrný. A z borovic klasická borovice lesní. Na plantážích se pěstuje borovice černá, která má hustější ojehličení,“ uvedl Hruban.

„A samozřejmě hodně lidí preferuje jedle, protože ty krásně voní. Na plantážích se většinou pěstuje jedle obrovská, jedle kavkazská, protože naše jedle bělokorá, kterou máme běžnou u nás v lese, je náročnější na plantáži pěstovat. Je jí růst je poměrně pomalý,“ dodal Hruban a přiblížil i rozdíl mezi stromky z lesa a z plantáží.

„Na plantáži se tím lidi živí, takže chtějí vyprodukovat co nejlepší stromek. Mají to na úživnějších půdách, tím pádem jim vypěstovat vánoční stromek trvá menší dobu, třeba cca pět šest let. Musí hnojit, různě zastřihávat a zbržďovat růst toho stromu, protože třeba jedle obrovská nebo jedle kavkazská mají velké přírůsty, třeba půlmetrové, takže ta mezera mezi těmi patry by byla moc vysoká. Oni do nich třeba navrtávají díry nebo je zastřihávají, aby omezili a zbrzdili ten růst,“ vysvětlil Hruban.

Jak si vypěstovat stromek

„V lese, když si vezmete semínko, tak ho dáte do květináče a až z toho je semenáček nebo sazenička, tak si to můžete zasadit na zahradu. Tam je přece jenom bohatší půda než v lese, takže do pěti, do sedmi let si myslím, že byste mohli vypěstovat krásný vánoční stromek,“ poradil Matouš Hruban. Případným pěstitelům popsal i postup lesních školek.

„Vezmou osivo, musí se řídit zákonem o přesunu reprodukčního materiálu, takže každá sazenice by měla být dohledatelná, odkud bylo to semínko pořízené. Vysejí to na záhon, vypěstují semenáčky, a pak to buď podřezají nebo vyškolkují, záleží, jakou technologií ta školka pracuje,“ nastínil Hruban.

„Sazenice na vánoční stromky musí být trošku odrostlejší, takže čtyři roky pěstujeme sazenici a pak ji teprve dáváme na plantáž nebo někam, kde ten stromek pěstujeme. Ty roky předtím, než to byla sazenice, nepočítáme. Takže zasadíme a čekáme pět až deset let, než nám ten vánoční stromeček vyroste. Záleží, jak se o to staráme, a hlavně na podloží, jak je bohaté,“ dokončil.

Jak je náročné pěstovat stromky? Co všechno může ohrozit jejich růst. A jak o takový vánoční stromek doma pečovat, aby nám co nejdéle vydržel? I to uslyšíte v rozhovoru s lesníkem Matoušem Hrubanem.

autoři: Jan Holub , reČRoL
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.