Sport a umění mají hodně společného. Jsou to emoce, výzva, tvrdá práce i detaily, myslí si výtvarník Filip Houdek

„Občas nás škatulkují do sklářů, náš přesah je ale, myslím, o dost větší. Tím, že děláme i volnou tvorbu, tvoříme s kovem, kamenem, maluji obrazy, dělám sochy, nemám to ohraničené, nejsem vyhraněný,“ popisuje Filip Houdek svou uměleckou činnost.

Výtvarné umění ho zasáhlo už v dětství. „Tatínek moc hezky maloval, doteď si kreslí, i když není studovaný. Já měl ohromné štěstí, že jsem na základní škole potkal paní učitelku Kovalčíkovou, která byla matematikářka, a zároveň nadšená výtvarnice a vedla kroužek. A nám, pár syčákům, kteří jsme řádili, místo toho, abychom byli po škole, řekla, že budeme chodit do jejího výtvarného kroužku. A představila nám svět umění,“ říká.

Filip Houdek ale také jezdil na kole. Podle jeho slov ale nešlo o vrcholový sport. „V životě přišla volba, jestli pokračovat v umění, nebo ve sportu. Volba padla na umění. A propojení je úplně jednoduché; Sport a umění obsahují spoustu stejných věcí. Jsou to emoce, je to výzva, je to tvrdá práce, je to studium, je to zabývání se do detailu tou věcí, kterou děláte,“ dodává.

Svou práci nazývá velkou jízdou životem… „…kterou jedu i se svým bratrem Lukášem, pracujeme na spoustě projektů společně. I při tvorbě se člověk, jako u sportu, dostane do takzvaného flow (proudu pozn.red.), kdy to jede ‚samo‘. Ono to samo samozřejmě není, je to dané nějakou prací a zkušeností, tím, co máme za sebou, ale ten pocit je hodně podobný.“

Filip Houdek se svým bratrem Lukášem tvoří v ateliéru v Novém Boru, který je rozdělený na několik částí. „Mám zde ateliér, kde maluji, dělám skici, přemýšlím. Je tady kovodílna s pár lidmi, kteří nám pomáhají realizovat a instalovat. Pak tady máme galerii, kam se lidé mohou přijít podívat na naše práce, a je tu i kuchyňka, kde si můžeme sednout u kávy a popovídat,“ vypočítává umělec, který ve výtvarném oboru našel smysl života.

„Je to dar, děkuji za něj. Je skvělé dělat věc, která tě baví a která je koníčkem. Vždycky všem říkám, ať děláte cokoliv, dělejte věci, co vás baví, protože když děláte věc, která vás baví, a přijde špatné období, tak se přes něj přenesete daleko lépe. Pak už se to stane trošku posedlostí,“ potvrzuje Filip Houdek.

Co je pro něj ve výtvarném umění největším adrenalinem? Je pocit po výhře v závodě a po dokončení uměleckého díla stejný? Jaký vztah má Filip Houdek k Novému Boru? Jak se spolupracuje s bratrem a kdo má hlavní slovo? Hodnotí rodiče jejich práci? Čím si Filip Houdek zasloužil titul jedné z nejvýraznějších osobností současné české vizuální scény? A co mají jeho díla společného se sportem? Poslechněte si záznam rozhovoru.