Stavba smíření slaví 25 let. Jak unikátní budova liberecké knihovny vznikla, zavzpomínala tehdejší ředitelka i architekt
Stavba smíření, jak se přezdívá budově Krajské vědecké knihovny v Liberci, v roce 2025 slaví 25 let od slavnostního otevření. Pozvání od Marcely Augustové do pořadu Setkání u mikrofonu přijala Věra Vohlídalová, tehdejší ředitelka knihovny, která projekt prosadila, architekt Radim Kousal, podle jehož návrhu se stavělo, a Helena Syrovátková z týmu současné knihovny.
Téměř v samém středu Liberce kdysi stála neorenesanční synagoga, kterou Němci za Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálili. Na sklonku tisíciletí vyrostla na stejném místě Krajská vědecká knihovna, propojená s novou synagogou. Stavba smíření byla slavnostně otevřena 9. listopadu 2000 a dnes patří k významným kulturním centrům města.
„Byla to velká událost, pozvali jsme asi 800 hostů, přišlo jich kolem 500 z celé republiky i ze světa. Ta událost byla veliká nejen pro nás, ale i pro zahraniční návštěvníky, protože knihovnu v České republice nikdo nepostavil 70 let. Tehdy to byla jen městská knihovna v Praze, a ani celý dům nesloužil knihovně. A tady najednou vyrostl otevřený dům, který nekopíroval knihovny, na které jsme byli zvyklí,“ zavzpomínala na slavnostní otevření Věra Vohlídalová.
„Byl to velkolepý den. Vzpomínám si, že tady bylo spousta lidí, hostů i zahraničních velvyslanců, třeba izraelská velvyslankyně, na střeše byli odstřelovači Mosadu… Vybavuji si scénku, když Karol Sidon přinášel do synagogy Tóru, na otevření synagogy. Nastal problém s paní velvyslankyní Izraele, protože měla sedět se ženami na ochozu, a to se jí nechtělo. Nakonec to vyřešili tak, že byla reprezentantkou Izraele v mužském rodě a mohla sedět dole,“ dodal Radim Kousal.
Při slavnostním otevření měla část přítomných žen šály. „Měla to být malá pomsta panu ministrovi kultury Dostálovi, protože on knihovnu neměl rád, její stavbu neměl rád a mě také ne. Dopředu tvrdil, že se zpronevěřily peníze, měl takové informace. On byl známý tím, že nosil šálu,“ vysvětlila Věra Vohlídalová, která kvůli údajné zpronevěře čelila pět let žalobě. Nakonec se před soudem očistila a stát se jí omluvil.
„Tehdy jsem to nevěděla, ale chce to kontakty, které pomohou peníze získat. Jedním z velkých kontaktů bylo zaštítění stavby Kanceláří prezidenta republiky – prezidentem Havlem, posléze i schválení projektu a programu prezidentů Herzoga a Havla, kteří si řekli, že tenhle projekt stojí za podporu. Dalším důležitým kontaktem byli poslanci rozpočtového výboru,“ připomněla si Věra Vohlídalová, jak kdysi sháněla finance na inovativní projekt.
Návrh stavby
„Bylo na to strašně málo času. Znal jsem trendy v knihovnictví, měl to být polyfunkční otevřený objekt. Věra Vohlídalová vždycky říkala, že knihy musí být vidět už od vstupu. Omezujícím prvkem byl nevhodný pozemek s výškovým rozdílem 18 metrů, problematický na cokoliv, natož na knihovnu. Ale zvládlo se to. Vznikla podnož, kde jsou depozitáře a parkovací stání, a na ní stojí vlastní open space knihovny,“ přiblížil architekt Radim Kousal.
Do plánované budovy knihovny musel architekt začlenit také synagogu. „V původním návrhu byla synagoga samostatná, v dalším stupni projektové dokumentace se integrovala jako součást modlitebny do těla knihovny, ale pak zase potřebovali, aby stála na zemi, aby se dala geodeticky oddělit, nakonec vznikla forma poloviny Davidovy hvězdy,“ dodal.
Kde tehdy čerpali inspiraci pro stavbu? Jaké má moderní knihovna splňovat funkce? Jak se za posledních 25 let krajská knihovna proměnila a co ji čeká v budoucnu? A jaké akce k půlkulatému výročí pořádá? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
