Operátor linky 155 je první zdravotník „na místě“, pomůže vám s první pomocí, zdůrazňuje záchranář
V říjnu, konkrétně 16., je Světový den záchrany lidského života. Nakolik umí lidé poskytnout první pomoc a jaký je správný postup, připomenul Michael Georgiev, mluvčí ZZS LK. S jakými přístupy svědků zdravotních kolapsů se záchranáři setkávají?
„Záchrana lidského života je opravdu asi to nejdůležitější, a tak, jak vždy uvádíme, my už rychlejší být nemůžeme. Je to hodně o svědcích událostí, kdy potřebujeme pomoct zachránit lidský život,“ řekl na úvod Michael Georgiev.
Je důležité, jak se k události, kdy už je potřeba zavolat záchranku, postaví například náhodní kolemjdoucí, nebo svědkové případu, kdy někdo zkolabuje.
„Reakce jsou různorodé. Nepříjemná reakce je to, že někdo třeba nezavolá vůbec. Často máme volající, kteří pouze zavolají, oznámí, že vidí ležící osobu, že buď projížděli vozidlem okolo, nezastavili… Nebo volající ze svého bytu, že vidí dole v parku na chodníku, na lavičce, někoho ležet a nejdou k němu poskytnout první pomoc…,“ připustil Michail Georgiev. „My potřebujeme, abychom volajícího měli u pacienta, abychom poskytli adekvátní první pomoc,“ zdůraznil.
„Náš operátor je totiž první zdravotník na místě. Vy jste jeho prodloužené ruce, on ví, jak vás instruovat, dokáže situaci zklidnit, a pokud ho posloucháte, pomůže vám s první pomocí,“ vysvětluje záchranář, proč by se lidé neměli bát zkusit první pomoc poskytnout a hlavně zavolat na linku 155.
Jak se správně zachovat, když vidíme ležet bezvládnou osobu? Kdy přivolat na pomoc například strážníky? Jak kvalitně umí lidé v Česku poskytnout první pomoc? K čemu všemu je dobrá aplikace Záchranka? A jaká jsou pravidla pro samotné záchranáře? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.