Dlaskův statek dnes lidem přibližuje život našich předků. Dřív sloužil i jako sklad JZD

Bývalou rychtu a svobodnickou usedlost z roku 1716, kterou dnes známe jako Dlaskův statek, najdeme nedaleko Turnova v údolí řeky Jizery. Tvoří ho několik historických budov, které jsou od roku 2010 chráněny jako národní kulturní památka. Dlaskův statek spravuje Muzeum Českého ráje v Turnově, které v něm také pořádá výstavy a akce zaměřené na lidové zvyky v Pojizeří.

Na prohlídku tam vzala redaktora Jaroslava Hořeního etnografka Vladimíra Jakouběová, která v turnovském muzeu pracuje přes 40 let.

„Muzeum ho získalo v roce 1964, v roce 1967 se otevřel. Od toho 67. roku až do roku 86 byl statek otevřen minimálně. Jednak byl otevřen od května do konce září, přes zimu se tady nikdy nic nekonalo, a hlavně byla zpřístupněna jen velká světnice v přízemí a za ní boční přístěnek,“ přiblížila Vladimíra Jakouběová.

V patře Dlaskova statku tenkrát býval služební byt, ve kterém přes léto bydlela se svou rodinou průvodkyně. V komorách byly depozitáře muzea. Stěny roubených staveb ale tenkrát byly ještě oplechované, protože statek v 50. letech využívalo tamní JZD. Historické budovy tak byly ve špatném technickém stavu, na jejich rekonstrukci se podíleli i samotní zaměstnanci muzea.

„Byla to doba dřevní, pro ty muzejníky. Málokdo si to umí představit. Dělaly se tady muzejní brigády. Bylo to moc krásné období. Většina těch muzejníků, kteří chtěli něco pro muzeum udělat, tady přes den nahazovali maltu a rozváželi jsme tady kolečka s cementem, abychom spravili spadlé klenby ve stodole, nebo žleby ve chlévech. Potom jsme si tady navečer opekli buřty a šli jsme domů. Byla u toho legrace a hlavně se ten statek stal  takovým naším dítětem,“ zavzpomínala  Vladimíra Jakouběová.

Muzejníci postupně otevřeli všechny prostory statku a podařilo se jim zkulturnit i jeho okolí. Dnes je tam trvalá expozice lidového interiéru a podomácké výroby v oblasti Pojizeří, doplněná o krátkodobé tematické výstavy. Dlaskův statek také ožívá několikrát do roka, zvláště o Velikonocích, posvícení nebo masopustu, tradičními lidovými slavnostmi.

„Pro mě je to určité magické místo. My sem přijdeme, člověk tady dostane trochu jinou náladu. Dostaneme tady hned hlad, protože ten statek, když tam vejdete do té kuchyně a vidíte tam to nádobí, tak jste najednou v době své babičky, prababičky, a dostanete chuť na ty borůvkové knedlíky a na to, co ty babičky uměly a vařily,“ doplnila turnovská etnografka.

V rozhlasové prohlídce uslyšíte nejen více o rodině Dlasků a jejich statku, ale i to, jak vypadal původně, a které budovy tam už nestojí, a které tam naopak nebyly a dnes jsou. Etnografka Vladimíra Jakouběová vás také provede expozicí na pavlači více než 300 let staré stavby.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.