Nanomateriály a gynekologie? Nejde o léčivo, ale o nosič, vysvětluje Karolína Morávková z Technické univerzity

„Soutěž Falling Walls Lab je iniciativa, která vznikla v roce 2009 v Německu, kde se spolková vláda snažila propagovat inovátory, mladé vědce a lidi, kteří se snaží tzv. bořit zdi velkých témat. Dnes už je to celosvětová soutěž ve 48 zemích. A já jsem se dostala do finále českého Falling Walls Lab, kde bylo vybráno 14 účastníků. Dostaly jsme se tam ještě s další kolegyní z CXI a tam jsem měla možnost propagovat náš nápad na výzkum, kterým se zabývám v rámci svého doktorátu,“ přiblížila Karolína Morávková.

Award for Women Innovators

„Každoročně se vyhlašuje hlavní cena, první tři místa, ale letos (2025 – pozn.red), protože to byl 10. ročník českého Falling Walls Lab, se organizátoři rozhodli vyhlásit speciální Award for Women Innovators, cenu pro nejlepší ženskou inovátorku. A to je cena, kterou jsem získala. Díky ní se dostanu na celosvětové finále, které bude v Berlíně. Nebudu tam soutěžit, ale mám možnost se zúčastnit všech workshopů a networkovat, jak se dneska říká, a zažít tuto neuvěřitelnou událost, světový vědecký summit,“ doplnila mladá vědkyně.

Reprodukční bioložka na TUL

„Jsem původně reprodukční biotechnolog, nejsem absolventem Technické univerzity, byla jsem na Bc. a Mgr. na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem se dostala k reprodukční biologii. Zkoumali jsme, jak spolu komunikují vajíčka a spermie, jakým způsobem se na sebe navazují. A protože jsem už tehdy inklinovala k aplikacím a k tomu, jak se dá věda přenést do praxe, tak jsem ještě dohromady dělala na Zemědělce reprodukční biotechnologie, protože mě zajímalo, jak se veškerá vědecká práce a to, co víme o tom, jak reprodukce probíhá, může aplikovat třeba v zemědělství,“ představila své vzdělání Karolína Morávková.

Její vědeckou kariéru poté přerušilo její vlastní mateřství, po skončení rodičovské začala spolupracovat s CXI. A právě v libereckých laboratořích začala v rámci doktorandského studia zkoumat možnosti využití nanomateriálů v reprodukční biologii.

Nanomateriály v reprodukční biologii

„V naší skupině se snažíme vyvinout materiály, nanovlákenné vrstvy, které jsou složené z různých polymerů a jeden z nich je kyselina polymléčná. To je polymer, který podle našich předpokladů, kdyby se rozpadal ve vaginálním prostředí, tak se rozpadá na monomery, to znamená malé jednotlivé molekuly, které se jmenují kyselina mléčná. A to je molekula, kterou produkují bakterie, které ve vaginálním prostředí jsou samy o sobě. A je tam velmi prospěšná. Vlastně udržuje zdravé, fyziologické prostředí. A my bychom jenom samotným nosičem, ani ne tak léčivem, mohli pomáhat k tomu, aby to prostředí bylo zdravé a bakterie tam žily spokojeně,“ vysvětlila Karolína Morávková.

Právě myšlenka, že nejde ani tak o léčivo, jako o nosič samotný, jí přinesla cenu pro nejlepší ženskou inovátorku.

Výzkum v současné době probíhá formou testování různých materiálů a jejich interakcí v biologickém prostředí. Časový horizont možného zavedení do praktického užívání je ale jako u každého jiného lékařského prostředku dlouhý.

Vědecký tým kolem Karolíny Morávkové vidí potenciál nejen v gynekologii, ale i ve veterinárním použití, hlavně při chovu hospodářských zvířat. Tam by mohlo být zavedení případné aplikace do běžného užívání rychlejší.

Live Sciences

„Využití nových materiálů a zlepšování materiálů, které se používají třeba v medicíně nebo v Live Sciences, je samozřejmě velikým směrem výzkumu spousty laboratoří nejenom u nás, ale i ve světě. Snažíme se vyvíjet možnosti, jak zlepšovat například kožní aplikace, léčbu ran. Od tohoto to může přejít až k použití antibakteriálních materiálů jak u člověka, taky v průmyslu, a podobně. Naše biologie se může navázat na všechno možné,“ přiblížila mladá doktorandka. Na CXI zkoumají propojení biologického prostředí a nanovláken.

„Nejvíc se věnuji tzv. Fem Tech, výzkumu, který má zlepšit ženské reprodukční zdraví, protože si myslím, že až posledních pár let se tomuto tématu začíná světová věda víc věnovat a snažíme se zlepšovat možnosti, jak ženy léčit, jakým způsobem pomáhat. A toto je téma, které potom zasahuje i do společnosti, ať už se můžeme dostat k léčbě neplodnosti, můžeme se dostat k léčbě infektů, k porodům. A pokud odstoupíme od lidské medicíny, i k managementu chovu hospodářských zvířat,“ nastínila Karolína Morávková.

„Live Sciences v tom směru, kterému rozumím nejvíc, jsou velice širokým tématem a Technická univerzita díky tomu, jaká nanovlákna jsme schopni produkovat, má obrovskou šíři možností, které je schopná vytvořit. Díky tomu si můžeme hrát s aplikacemi, můžeme vymyslet, kam se budou hodit, a můžeme si je nadesignovat, aby dělaly to, co chceme. Aby třeba vypouštěly léčiva rychle, pomalu, aby se rozpadaly, nebo nerozpadaly, aby měly parametry, které potřebujeme,“ doplnila vědkyně.

Vědecký výzkum v Česku

„Česká věda je takový malý píseček, je to na jednu stranu nevýhoda, ale na druhou stranu i výhoda v tom, že se známe a čím víc člověk jezdí na konference a navazuje kontakty, tím víc se může dostat mezi lékaře, kteří dávají zpětnou vazbu o tom, co potřebují, co je potřeba řešit, k fyzikům, k mikrobiologům. Spolupracujeme s Akademií věd, s lékaři, s Masarykovou univerzitou. Určitě toho spoustu zapomínám. Myslím si, že česká věda je úžasná v tom, jak jsme malí a jak si můžeme navzájem pomáhat, když se budeme snažit,“ dokončila Morávková.

Jak se dá skloubit práce vědkyně s rodinným životem? A kdy bude možné uvést výzkum do praxe? Poslechněte si záznam rozhovoru.