Na TUL vyvíjejí nový materiál z odpadního skla. Využití může najít ve zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství, designu i při vesmírných letech

Zhruba 600 tisíc tun nerecyklovatelného skla končí ročně na skládkách po celé Evropě. Mimo jiné jde o skla ze dveří praček nebo pečících trub. A právě z těchto skel se výzkumný tým z Katedry sklářských strojů na Technické univerzitě v Liberci snaží vyvinout úplně nový materiál.

Než jde do pece, připomíná písek. Když z ní vyjde, vypadá trochu jako modurit. Narozdíl od něj ale umí propouštět vodu, světlo, vůně i zvuky. Liberečtí vědci nazvali novou hmotu Glassticine.

Materiál z odpadního skla

Laicky řečeno jde o porézní sklo, které může mít v budoucnosti široké využití ve stavebnictví, zemědělství, zdravotnictví nebo při vesmírných programech. Jeho základ tvoří rozemleté sklo například z vyřazených praček.

„Je to sklo, které nikdo nechce, končí na skládkách a my se snažíme mu dát nový smysl,“ přiblížil Vlastimil Hotař, vedoucí Katedry sklářských strojů a robotiky na strojní fakultě Technické univerzity v Liberci.

Laboratoř s kuchyňským robotem

Jeden z hlavních pomocníků vědců v laboratoři je kuchyňský robot. Směs rozemletého skla totiž připomíná klasickou mouku, kterou je potřeba spolu s aditivy zpracovat na těsto hnětači.

„Je to taková plastelína, dá se tvarovat rukama, což u skla není vůbec běžné. Má i další vlastnosti, které sklo nemívá, jako schopnost absorbovat vůně nebo vodu. To je úplně nová dimenze materiálů na bázi skla. A ještě je to z odpadu, takže to je za nás právě ten future materiál, protože jednak šetří nějakou vstupní surovinu, a pak je ještě možné na tom vypěstovat třeba jídlo,“ vysvětlila designérka Eliška Knotková, která z nové hmoty zkouší navrhnout třeba svítidla a difuzéry.

Využití ve vesmíru i na polích

V laboratoři už destičky z Glassticinu používají právě k pěstování zeleniny. „Samozřejmě musí to být semínka, která jsou účinná pro microgreens. Toto je ředkvička, po několika dnech mi to vyklíčí a pak ji můžeme konzumovat. Má to velkou perspektivu nejenom tady, ale třeba i ve vesmíru by to mohlo kosmonautům pomoct, aby měli čerstvou zeleninu během letů,“ nastínil Vlastimil Hotař.

„Budoucnost vidíme i v zavlažování půdy. Když bychom vyrobili paletky a rozptýlili je po poli, tak budou zadržovat vodu, když prší, a v okamžiku, kdy je sucho, tak by ji měly uvolňovat,“ doplnil Hotař. Glassticine podle něj nabízí i další možnosti. Například výrobu fasád, které by ochlazovaly okolí v parných dnech, nebo se dá použít jako filtr, nosič nanomateriálu a podobně.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat