Železnobrodští dobrovolní hasiči mají průměrně 100 výjezdů ročně. A také nejmladšího velitele

23. prosinec 2025

Do finále ankety Dobrovolní hasiči roku se poprvé probojovala jednotka Sboru dobrovolných hasičů Železný Brod. A právě o ní si v Setkání u mikrofonu povídala Jiřina Brychcí, starostka krajských dobrovolných hasičů a jedna z moderátorek pořadu, a velitel železnobrodské jednotky Karel Kovařík, který je nejmladším dobrovolným hasičem v této funkci v celém Libereckém kraji.

Smyslem ankety Dobrovolní hasiči roku je podpora a propagace činnosti jednotek dobrovolných hasičů obcí v České republice. Jejím vyhlašovatelem je zapsaný spolek Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, který má své sídlo v Brně. A snad právě proto i vyhlášení 15. ročníku probíhalo v tomto městě.

„My jsme v anketě, kam jsme se hlásili úplně poprvé, skončili na krásném 4. místě. Zásah, se kterým jsme se hlásili, byla technická pomoc s podtypem transport pacienta. Jednalo se o osobu spadlou ze srázu pod vlivem a s tržnou ránou obočí. Naše jednotka společně s městskou policií Železný Brod dorazila na místo jako první, začala provádět první předlékařskou pomoc a potýkala se s agresivním chováním přihlížejících,“ popsal akci, se kterou se zúčastnili ankety, Karel Kovařík.

„Osoby byly pod vlivem omamných látek a agresivním chováním komplikovaly první pomoc. Další ošetření pacienta probíhalo v součinnosti se Zdravotnickou záchrannou službou, přidala se i jednotka HZS Semily a bylo předáno velení. Stav pacienta se rapidně zhoršoval, byla povolána letecká záchranná služba. Zásah byl pro členy naší jednotky náročný jak fyzicky, vzhledem k náročnosti terénu v daném místě a stavu pacienta, tak i psychicky,“ pokračoval ve vyprávění mladý velitel.

Sbor dobrovolných hasičů Železný Brod

„Máme 24 aktivních členů, jsme jednotkou dobrovolných hasičů obce a jsme v kategorii JPO3. To znamená, že máme územní působnost obce, kterou zastupujeme, širší než jen místní část obce. Dojezdová doba výjezdu je do 10 minut od vyhlášení poplachu,“ představil jednotku Kovařík, podle kterého jsou předurčeni na veškerou činnost, jakou jsou jako dobrovolníci schopni zvládnout.

„Zásahy s leteckou a hasičskou službou, zásahy v souvislosti s úniky ropných produktů na vodním toku, zásahy v souvislosti s prací na vodě a následky živelných pohrom způsobených vodou, zásahy v souvislosti s větrnými smrštěmi a sněhovými kalamitami, s následky dopravních nehod, úniky nebezpečných látek. Jsme jednotkou obcí zařazené do projektu AED, což znamená automatizovaný externí defibrilátor,“ vysvětlil Karel Kovařík.

„Každoročně splňujeme odborné přípravy. Každý člen si musí k určitým činnostem splnit prvotní přípravu, a pak každoročně obnovujeme. Jsou tam dané určité intervaly, někdy to je po dvou letech, někdy po roce... K veškeré speciální činnosti musí být lidi proškolení,“ nastínil Kovařík, jak se musí dobrovolní hasiči školit. Každý zásah je ale jiný, někdy podle něj proto musí improvizovat.

Dobrovolní hasiči ze Železného Brodu mají průměrně 100 výjezdů ročně. „Je to taky z důvodu, že každá profesionální jednotka to má k našemu území velice daleko a dojezdový čas se jim natahuje, proto nás vysílají k více zásahům na tomto území,“ komentoval Kovařík.

„Nejčastěji k nám přijíždí profesionální jednotka ze Semil a dojezdový čas do centra města je v průměru zhruba 10-15 minut. Co se týče Jablonce, je to podobné, a většinou to je spíš k 20 minutám. Co se týče Turnova, ten vyjíždí s námi, většinou když se to odvíjí dál směrem k nim, a tam to je dost podobně, 15-20 minut,“ doplnil.

Jaké mají železnobrodští dobrovolní hasiči vybavení? A jak se Karel Kovařík stal v devatenácti letech jejich velitelem? Poslechněte si záznam rozhovoru.

autoři: Jiřina Brychcí , reČRoL
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.