Na Dušičky lidé nevyhledávají nic zvláštního, spíš klasické vazby, potvrzují ve školním zahradnictví
O víkendu 2. a 3. listopadu většina lidí zamíří na hřbitovy uctít svátky Dušiček. Slavnostní výzdobu připravují také ve školním zahradnictví Střední odborné školy v Jablonecké ulici v Liberci.
Plné ruce práce mají před Dušičkami nejen klasická květinářství, ale také studenti Střední odborné školy v Jablonecké ulici v Liberci. Dušičkové vazby tam připravují budoucí zahradníci, studenti 1. až 3. ročníku, pod vedením odborné učitelky a vedoucí školního zahradnictví Pavly Švestkové.
Věnců a věnečků před Dušičkami vyrobí kolem 150. „Připravujeme také vypichované květináče, kde jsou hlavní přízdobou buď umělé květy, nebo přírodní materiál, a také vypichované koše. A těsně před Dušičkami budeme dělat vázané kytice a slaměnkové věnečky,“ popisuje Pavla Švestková.
Podle ní ani Dušičky nepodléhají žádnému módnímu trendu. „Je to klasický svátek, zákazníci většinou nevyhledávají žádné extravagantnosti. Dušičky jsou Dušičky,“ potvrzuje.
Jak jde vázání dušičkových vazeb studentům Tereze a Jakubovi? A jaké květiny ve školním zahradnictví doporučují do podzimních vazeb? Poslechněte si reportáž.
Související
-
Kde se vzaly Dušičky aneb Původ, symbolika a tradice vzpomínání na zemřelé
Kam sahá historie podzimních svátků, proč se dřív do lamp dávalo máslo a hrnek mléka na stůl, jak vypadala dušičková koleda a kde u nás hledat kořeny vyvolávání duchů?
-
Zapálit svíčku, upravit hrob, zavzpomínat. Dušičky jsou časem, kdy hřbitovy navštěvuje nejvíc lidí
Uctít památku zesnulých blízkých se o víkendu vydala na hřbitovy řada lidí. Právě v dušičkový čas vykazují pietní místa až čtyřikrát vyšší návštěvnost než jindy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
