Kde se vzaly Dušičky aneb Původ, symbolika a tradice vzpomínání na zemřelé

Kam sahá historie podzimních svátků, proč se dřív do lamp dávalo máslo a hrnek mléka na stůl, jak vypadala dušičková koleda i kde u nás hledat kořeny vyvolávání duchů, vysvětlí v seriálu týdne etnografka Vladimíra Jakouběová.

Čtěte také

Dušičky jsou od nepaměti časem zklidnění a rozjímání, kdy lidé navštěvují a zdobí hroby svých blízkých, na které při rozsvícených svíčkách vzpomínají. Od kdy se píše historie Dušiček, vysvětlí Vladimíra Jakouběová v prvním díle seriálu.

O Dušičkách se za časů našich předků chodilo i na koledu. Koledníci si od hospodářů odnášeli například kruchovky plněné mákem nebo povidly, které se dávaly o Dušičkách na hroby zemřelých .

Pečivo bylo vůbec důležitou a pevnou součástí dušičkových obřadů, nejen při stolování na hrobech, ale i při setkávání s příbuznými. Symbolickou roli hrála při přípravě těsta bílá nebo tmavá mouka.

V období Dušiček zdobíme hroby svých blízkých květinami a zapalujeme svíčky, které mají svou symboliku nejenom v křesťanství.

S Dušičkami a svátkem Všech svatých se i v našem kraji pojil také spiritismus, jeho kořeny najdeme v oblasti Vysokého nad Jizerou i na Novopacku. Jakou úlohu plnil v životě našich předků, a jak vyvolávání duchů osobně prožívala etnoložka Vladimíra Jakouběová, prozradí v posledním díle seriálu.

Spustit audio

Související