Fantomas a Četník ze Saint-Tropez bavili diváky poprvé před šedesáti lety

Pro něho byl komisař Juve jednou z prvních hlavních rolí. První film trilogie o Fantomasovi měl premiéru 4. listopadu 1964 a první díl četnické série o dva měsíce dříve - 9. září 1964.

Francouzské komedie, které poprvé diváky bavily před šedesáti lety a baví dodnes, znamenaly také nejúspěšnější filmovou spolupráci dvojice Louis de Funès a Jean Marais - tedy komisaře a novináře a zloducha Fantomase v jedné osobě. „Ano, jsem to já, svou masku nehodlám nikdy sejmou,“ vyhrožoval. Jean Marais - novinář Fandor a holohlavý zločinec v jedné osobě - ji sám navrhl a během natáčení v ní trávil šest hodin denně. Úspěch Fantomase pak vyústil v pokračování - Fantomas se zlobí (8. 12. 1965) a Fantomas kontra Scotland Yard (16. března 1967).

Ve všech třech snímcích si diváci mohli užít nejen herecké mistrovství Jeana Maraise, ale i komediální výkony Louise de Funèse, kterému dal režisér Hunebelle jednu z prvních velkých rolí - komisaře Juvea. V geniálním dabingu Františka Filipovského a Miroslava Moravce se Fantomas stal nesmrtelným. Se 4,5 miliony diváků v kinech se film stal jedním z největších úspěchů roku 1964.

11 fotografií

Předčil ho Četník ze Saint-Tropez, který měl premiéru o dva měsíce dřív - 9. září 1964. Do kin na něj přišlo v tom roce osm miliónů diváků. Francouzská komediální filmové série je z let 1964 - 1982. Všech šest filmů režíroval Jean Girault. Série pojednává o příhodách četníků ze stanice ve francouzském Saint-Tropez, kam je v prvním snímku převelen strážmistr Ludovic Cruchot, hlavní postava všech filmů, kterého ztvárnil Louis de Funès. Energický, ale poněkud chaotický strážce zákona přichází ze zapomenuté vesnice v horách přímo na francouzskou Riviéru, aby tam zjednal pořádek.

Pro budovu filmové četnické strážnice využili tvůrci snímků skutečnou stanici v Saint-Tropez, kterou četnictvo využívalo mezi lety 1879 a 2003. V červnu 2016 v ní bylo vytvořeno Muzeum četnictva a filmu, které se věnuje četnické sérii i dalším filmům, které se v Saint-Tropez natáčely.

Žádný z interiérů se netočil v původní strážnici, jejíž fasáda je nejfotografovanějším objektem Saint-Tropez. Vysvětlení je prosté - v celé četnické sérii se objevuje exteriér stanice, která v té době byla opravdovou četnickou stanicí. A četníci pochopitelně nemohli pustit filmaře do svého objektu. Proto se interiéry natáčely ve studiu v Nice.

Po úspěchu Četníka ze Saint-Tropez následovaly komedie Četník v New Yorku v roce 1965 a Četník se žení o tři roky později (1968). A Četník ve výslužbě (1970) a Četník a mimozemšťané (1979). Po dalším úspěchu se filmaři rozhodovali, kam dál. Do francouzského četnictva v té době přijali první ženy - a bylo rozhodnuto!

A tak v roce 1982 vznikal šestý díl ze série Četníků - Četník a četnice. Během natáčení ale zemřel režisér Jean Girault (24. července 1982) a film za něho dokončil Tony Aboyantz. Nedlouho po premiéře zemřel i Louis de Funès (27. ledna 1983). Bylo mu 69 let. Znamenalo to i konec Četníků.