Mnichovská dohoda. Kdo v Sudetech pomáhal rozbít republiku

6. říjen 2023, aktualizováno

30. září 2023 jsme si připomněli 85. výročí od podpisu Mnichovské dohody, která znamenala odtržení českého pohraničí a rozbití Československa. Co podpisu předcházelo a co přišlo bezprostředně po něm? A proč se k nacistům v Sudetech zpočátku hlásili i Židé? Odpovědi hledá Seriál týdne.

Čtěte také

Konec 2. světové války na Liberecku

V noci na 30. září 1938 podepsali zástupci čtyř mocností, Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, takzvanou Mnichovskou dohodu o tom, že 10. října téhož roku musí Československo postoupit své pohraniční území, takzvané Sudety, německé říši.

Za Mnichovskou dohodou nestály jen mocenské nároky Adolfa Hitlera, ale i postupná radikalizace německého obyvatelstva v pohraničí. V připojení k Německu viděli mnozí lepší budoucnost.

Důležitou roli v rozpadu Československa sehrál Konrád Henlein. Angažovaný učitel tělocviku a zakladatel Sudetoněmecké strany se narodil ve Vratislavicích nad Nisou. Vliv celé jeho rodiny v regionu připomíná historik Ivan Rous.

Ještě před podpisem Mnichovské dohody operovaly v pohraničí jednotky Freikorps. O koho šlo a co měly na svědomí, vysvětlují Vít Štrupl a Jan Hnělička.

Mnichovská dohoda, rozbití republiky a následné události se nedotkly jen českých obyvatel pohraničí. Do vnitrozemí i za hranice prchali také Židé, kteří se dozvídali o tom, jak krutě s nimi Hitler zachází v Německu či Rakousku. Našly se ale i výjimky, které paradoxně nacistické hnutí podporovaly, jak přibližuje historička Kateřina Portman z Technické univerzity v Liberci.

Bezprostředně po podpisu Mnichovské dohody začala vojenská okupace českého pohraničí. Co to znamenalo pro jeho české i německé obyvatele a co se dělo na severu Čech dál, popisuje historik Ivan Rous.

autoři: Jana Švecová , reČRoL