Miroslav Holubec

Lidé mají odjakživa rádi dramatické příběhy s dobrým koncem. Ve skutečnosti to ale bývá jinak. Jestli je to případ i tohoto Krimipříběhu, prozradí Miroslav Holubec.

Tento Krimipříběh je na známé téma: Když nemám čisté svědomí, zbytečně na sebe neupozorňuji. Ale – každý svého štěstí strůjcem. Více poví Miroslav Holubec.

Bývá dobrým zvykem, že když někdo něco najde a poctivě to odevzdá, měl by dostat takzvané nálezné. Občas to ale dopadne jako v tomto Krimipříběhu Miroslava Holubce.

Kdo rychle dává, dvakrát dává. Obzvlášť když dává první pomoc. V tomto Krimi příběhu se bude Miroslav Holubec opět po čase věnovat policistům – záchranářům.

Z filmů víme, že jakmile se na dálnici zastaví vozidlo, dříve či později do něj musí narazit nějaký závodník. Proto jsou policisté u takové situace co možná nejrychleji.

Letošní podzim je co do počasí zatím velmi milosrdný. Přesto se ale mnoha lidem stýská po letních radovánkách. Ne tak 41letému muži z Jablonce nad Nisou.

Nastává podzim, čas dešťů, spadaného listí a ranních mrazíků. Z pohledu řidiče jedno z nejnebezpečnějších období. Některým řidičům je ale toto nebezpečí ještě málo.

Říká se, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán. V tomto Krimipříběhu to platí jen částečně. Miroslav Holubec připomene starší případy, o kterých se dodnes mluví.

Kdybyste nějakého policistu požádali, aby vám jen tak od boku, narychlo, načrtnul profil běžného zloděje, asi by nedokázal odpovědět. Proč? Otázka pro Miroslava Holubce.

Strážníci městské policie nemají lehkou práci. Naštěstí jsou tu ještě příslušníci „galerky“, kteří svým oblíbeným policistům často práci ulehčí.