Miroslav Holubec

Pravý gentleman se o svou dámu vždy postará. A to i v případě, kdy ho právě opustí. Krimipříběh Miroslava Holubce není ani tak o gentlemanovi, jako spíš o jeho dámě.

Ve dvou se to lépe táhne. A ve třech, to už musí být úplná pohoda. A vidíte, přesto se náš jablonecký trojlístek dostal do Krimipříběhů.

Pořádek dělá přátele. A to jak mezi kamarády, tak mezi spoluobčany, a zrovna tak i mezi občany a policií. Někdy ale o takové přátelství musíte tvrdě bojovat.

Pokrok člověk nezastaví. A týká se to všech odvětví lidské činnosti, zločin nevyjímaje. Zatímco dřív vás zloděj přepadl v podchodu, dnes mu na to stačí telefon.

Určitě jste se už někdy setkali s tvrzením: Byl tak opilý, že se nemohl trefit do dveří? Miroslav Holubec v tomto Krimipříběhu dokáže, že může být ještě mnohem hůř.

V kriminalistickém slovníku se už dávno vžil výraz „sňatkový podvodník“. Je to už zastaralý termín, nemusí jít o sňatek, a podvodníky vytlačují ze statistik podvodnice.

Štěstí je krásná věc, jak se zpívá ve známé písni. A člověk by ho neměl brát jako samozřejmost. Protože v opačném případě ho to může stát hodně, třeba i tři roky života.

V Písmu stojí, že „nevědomost hříchu nečiní“. Proti tomu neprůstřelné „neznalost zákona neomlouvá“. Podobné dilema teď řeší soudce, který se zabývá případem z Českolipska.

Donedávna byly nehody na koloběžkách výsadou předškolních dětí. Teď se k tomuto způsobu přepravy přiklánějí i dospělí. A „dospělejší“ jsou i následky karambolů.

Když se řekne „vařič“, každý si asi představí elektrický spotřebič. Kriminalisté tak označují delikventa, který se zabývá výrobou drog. Jednoho takového nedávno dopadli.