Miroslav Holubec

Viníky naprosté většiny dopravních nehod bývají řidiči. Někdy nehodu způsobí motocyklista, jindy cyklista a někdy také neukázněný chodec. Existují ale výjimky.

Opít se na veřejnosti asi není nic neobvyklého. Když je co zapíjet, kolem jsou kamarádi a člověk zrovna nezapaluje popelnice nebo nedemoluje auta, tak proč ne?

Mohlo by se zdát, že detektivní práce přísluší výhradně Policii České republiky. Nedávno ale prokázali pátrací talent i členové sboru Městské policie v České Lípě.

Prázdniny jsou za námi, ale léto a horké dny ještě zdaleka nekončí. Nehledě na to, že situace, ke které došlo na Českolipsku, bývá nepříjemná v létě i v zimě.

Autoškola by měla člověka kromě jiného naučit, co je hlavní a co je vedlejší. Týká se to především ulic. Ale ani tam to nemusí být vždy jednoznačné.

Svatba je vždy emotivní událost. Od plačících maminek, až po opilé svatebčany, kteří se poperou. Rozhodně to ale není nuda, jak se přesvědčili policisté ze Semilska.

Dopravní nehody se stávají z různých příčin. Z těch vážných, méně vážných, anebo z těch úplně banálních až hloupých. A právě tuto kategorii Miroslav Holubec představí.

V tomto Krimipříběhu nakousne Miroslav Holubec jedno závažné a obsáhlé téma: Emancipace. A jako obvykle ho zasadí do konkrétního případu. Tento se odehrál v České Lípě.

Do integrovaného záchranného systému, jak známo, patří policisté, hasiči a záchranáři. Občas se ale najde dobrovolník, který se do akce zapojí také. 

Když Jára Cimrman hledal pachatele významné loupeže, bylo mu jasné, že ho nenajde mezi recidivisty. Protože, co je to za zlodějské eso, když se nechá chytit?