Jak na dýni v kuchyni. Připravit lze, co si vymyslíte, dozvěděli jsme se na Dýňobraní v Chuchelně
V obchodech, i na zahradách a v oknech se v těchto dnech objevují vyřezávané dýně. Kromě okrasné funkce jsou ale také pochoutkou. Co všechno se z nich dá uvařit a upéct?
Podzim je už tradičně spojovaný s dýněmi, ať už těmi vyřezávanými do čarodějných masek, tak i v kuchyni. Dýňobraní už si užili o druhém říjnovém víkendu třeba lidé na náměstí před libereckou radnicí, i na řadě jiných míst; jinde se tyhle dýňové slavnosti v závěru října teprve chystají. A na jedné z nich, v Chuchelně u Semil, natáčela redaktorka Jana Švecová.
„Jezdíme sem cíleně, každý rok, vždycky na podzim, zastavíme a dáme si dýňovou polévku, k tomu nějaký sendvič,“ popsal jeden z návštěvníků Dýňobraní v Chuchelně.
V nabídce tam byly i dýňové koláče, dýňový chléb. „Připravit se dá jak polévka, tak koláče, dorty…, vlastně úplně všechno, cokoliv si vymyslíte, jen zaměníte ingredienci za dýni, případně to doladíte nějakou jinou surovinou, aby to třeba získalo výraznější chuť,“ prozradil v zákulisí, kde se dýňové dobroty připravují, Štěpán Kobrle.
V zákulisí bylo k vidění i těsto na focacciu s dýňovými semínky, a také dýňový perník. „To je jedna z těch jednodušších věcí, to zvládne úplně každý a perník je díky dýni vláčnější,“ potvrdil.
Co je naopak nejtěžší z dýně připravit? Kolik kilo dýní na přípravu dobrot v Chuchelně zpracovali? A jak se návštěvníkům dařilo dýně vyřezávat? Poslechněte si reportáž z Dýňobraní v Chuchelně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



