Centru pomoci pro uprchlíky v Liberci docházejí zásoby potravin i oblečení

Čtěte také

Liberecká knihovna a humanitární organizace Adra provozují pro válečné uprchlíky takzvaný Ukrajinský klub

Do uprchlického centra v libereckém Uranu si denně pro pomoc přijde kolem 200 až 250 lidí, převážně jde o matky s dětmi nebo starší lidi. Pomoc ale rychle ubývá. I proto, že tam přicházejí uprchlíci ubytovaní nejen v Liberci, ale i běženci z jiných okresů.

Aktuálně je to kromě trvanlivých potravin a dětské výživy zapotřebí také oblečení, a to jak dámské, tak pro dospívající děti. Nedostává se také základních hygienických potřeb. Potřeba jsou i lůžkoviny, ložní prádlo, ručníky, pleny pro děti nebo seniory, dětské kočárky a nádobí všeho druhu, chybí veškeré školní potřeby, nebo hračky pro menší děti.

Pomoc mohou lidé přinášet do budovy Uranu na třídě 1. máje ve všední dny v běžné úřední době.

Uprchlíci dostávají sociální pomoc ve výši 5 000 korun od státu. První finanční dávku dostanou běženci až zhruba za tři týdny poté, co získají dočasný azyl. Po tuhle překlenovací dobu nemá většina z nich peníze na jídlo.

Jiná věc je nejnutnější vybavení, protože běženci sice s razítkem dočasného azylu získají pět tisíc, to ale lidem, kteří přišli jen s nejnutnějšími věcmi, nestačí na to, aby si mohli koupit základní vybavení. „Filtrujeme tu pomoc potravinovou, pro lidi, kteří od toho razítka mají 3 týdny, než dostanou peníze. Pak už by z Uranu potraviny zdarma čerpat neměli. Druhá část pomoci je ta materiální, to je otevřeno opravdu každému, protože za těch 5 000 jsou maximálně schopni se uživit,“ vysvětlil náměstek libereckého primátora Ivan Langr z SLK.

Pokud se libereckému centru další pomoc nepodaří zajistit, bude muset město Liberec omezit výdej nejnutnější pomoci pouze na uprchlíky, kteří získali nějaký dočasný, případně trvalý azyl na území města a okolí. Běžence z jiných okresů bude muset odkazovat na jiné formy pomoci.

Nepodaří-li se doplnit alespoň potraviny formou sbírek, bude město muset nakupovat zásoby z vlastních peněz, které na pomoc vyčlenilo. Jedná se o šest milionů, které mají ale primárně sloužit na fungování školních skupin pro ukrajinské děti.

Řešením není ani Potravinová banka, která se musí podle náměstka Langra primárně starat o své odběratele, jako jsou samoživitelky, důchodci s nízkými příjmy, azylové domy nebo lidé s postižením.