S psychologem: Válka rozděluje lidi na popírače, panikáře a realisty. Jak si udržet zdravý rozum a dbát na duševní hygienu?
Obavy z covidové epidemie se změnily ve strach z války, který má dopad na psychiku, zejména starších lidí a dětí. Jak bychom se měli v této době chovat, čeho bychom se měli vyvarovat, nakolik se přemíra sledování zneklidňujících zpráv podepisuje na naší psychice, a jak o ni pečovat? Hostem Dopoledne pod Ještědem byl psycholog Petr Moos.
Popírači budou vždy tvrdit, že závažnost toho konfliktu není tak velká, že to není takový problém, co my tady blbneme, že se potřebujeme soustředit na svoje problémy, které tu máme. Protože to prostě patří do jejich strategie, jak zvládat konflikt a problém…
Petr Moos, psycholog
„Lidé teď mají daleko víc úzkostí, bojí se toho, jak to bude do budoucna. A možná je to i proto, že jsme zavaleni spoustou informací, které jsou často protichůdné a lidé kolikrát nevědí, co si z toho vybrat. Je to takové neurčité nejasno do budoucna, je to zárodek přirozené úzkosti, která narůstá,“ popsal na začátek situaci, se kterou se v posledních dnech lidé setkávají, psycholog Petr Moos.
Nečekané a náhlé situace dokážou českou společnost semknout. V případě války na Ukrajině se v Česku zvedla velká vlna pomoci. Jak ale podotýká Petr Moos, postupně, jak běží čas, a dostávají se k nám různé informace, začne se společnost přirozeně z psychologického pohledu rozdělovat na tři skupiny, na popírače, realisty a panikáře.
„Nepřítel pak v rámci psychologické hybridní války pomocí dezinformačních kampaní cílí na ty dvě polarizační skupiny, na popírače a panikáře. Popíračům nabízí zprávy, že vlastně o nic nejde, že Ukrajinci si to tam dělají všechno sami, že tam mají najaté herce, kteří tam sehrávají různě válečné scény. Zatímco panikáři se živí zprávami, které je straší, vybírají konta v bankách a staví si kryty na zahradách. A tyto dva extrémní póly jsou pak samozřejmě proti sobě,“ popsal.
A jak je to s realisty? Jak vidí psycholog přejmenovávání ulic a odvolávání představení ruských klasiků v divadlech? Vyhledávají pomoc psychologa častěji popírači, nebo panikáři? A jak v této době nejlépe pečovat o vlastní duševní zdraví? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Dům seniorů ve Františkově ubytoval uprchlíky z Ukrajiny. Mezi nimi i dvě sestry, utekly z Charkova
Pomoc lidem prchajícím před válečným konfliktem na Ukrajině nabízejí v našem kraji i domovy seniorů. Například ten ve Františkově jim poskytl 4 takzvané hostinské pokoje.
-
Na návštěvě v turnovské základní škole Skálova: Ukrajinské děti učí ukrajinské děti
Na ZŠ Skálova v Turnově pomáhají dětem z Ukrajiny, které utekly většinou s maminkami a sourozenci před válkou, s výukou češtiny tamní školáci.
-
Výtvarníci Liberecka a Jablonecka na benefici „Válka je vůl!". Výtěžek půjde uprchlíkům z Ukrajiny
Městská galerie MY v Jablonci nad Nisou zorganizovala benefiční výstavu s názvem „Válka je vůl!“. Dobrovolné vstupné galerie věnuje na pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
