Zažívací trakt je citlivý, je to takový ‚mozek‘ břicha, říká gastroenterolog. Proč se nebát kolonoskopie
Nádorové onemocnění tlustého střeva je jedním z nejvíce rozšířených typů rakoviny v průmyslově vyspělých zemích světa. Česká republika se bohužel drží na předních místech výskytu tohoto onemocnění.
„Zažívací trakt je systém, kde člověk cítí, když má nějaké obtíže, které se týkají toho zažívacího traktu, ale promítají se tam často i obtíže, které nevycházejí primárně ze zažívacího traktu. To se týče psychiky, rozladění, stresu, napětí, a jak je známo, potom vznikají obtíže, třeba když jde někdo jen na zkoušku, tak potřebuje na toaletu; nebo když je člověk v nepohodě, může cítit třeba pálení žáhy, a tak dále,“ popsal na úvod zástupce primáře gastroenterologie v Krajské nemocnici v Liberci Djoko Sartono.
„Zažívací trakt je citlivý, je to takový možná ‚mozek toho břicha‘, je to pestré, jakými obtížemi se může projevovat,“ upřesnil.
Pro lékaře je důležité, když přijímají pacienta s obtížemi, aby rozlišili takzvané obtíže organické, tedy obtíže, které vycházejí ze zažívacího traktu, například zánět; a to když vyloučí, dostanou se k psychosomatickým potížím.
„Častokrát pak je vidět, když si pacient projde těmi všemi ‚strastiplnými‘ vyšetřeními, sezná, že (…) léčba spočívá hlavně ve zklidnění a samozřejmě někdy i vyhledání pomocí psychiatra,“ dodal.
Kdy by ale měl člověk zpozornět a ordinaci gastroenterologie vyhledat? „Většina z nás měla obtíže typu pálení žáhy, bolesti břicha, nadýmání, říhání… Pak záleží na době trvání (obtíží), na tom, jestli nějaké běžné opatření, jako například dieta, kdy člověk si vezme jenom třeba rohlík, banán a zklidní režim, jestli ty obtíže odejdou během týdne, nebo to přetrvává i delší dobu. Co už je alarmující, je snížení váhy a neobvyklé větší množství krve ve stolici“ upozorňuje lékař.
Co dalšího je potřeba v souvislosti se zažíváním sledovat a jak probíhá samotné gastroenterologické vyšetření? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.